Z miliónových ztrát za rok do zisku

Ještě před rokem a půl zapisovala krajská příspěvková organizace nemocnice ve Stodu na Plzeňsku červeným číslem ztrátu ve výši deseti miliónů korun. Loňský rok uzavírá akciová společnost Stodská nemocnice své hospodaření ziskem 900 tisíc…

Jde o stále stejný ústav na kraji třiapůltisícového města, kterému k přechodu do plusu stačil jeden rok fungování v právní formě obchodní společnosti vlastněné krajem.

Ve Stodu má svou domovskou organizaci ČSSD ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, která převod nemocnic na akciové společnosti odmítá.

Proto je pro hlavního průkopníka akciovek, plzeňského hejtmana Petra Zimmermanna (ODS) významnou prioritou, aby jeho experiment obstál právě na tomto místě.

Nemocnice na spadnutí

„Byly před námi dva úkoly: Přesvědčit lidi, že přechod na akciovku je prospěšný, a potom sehnat peníze,“ hodnotí své působení ředitelka Miloslava Šlajsová. Doufá, že se jí to alespoň zčásti podařilo.

Bývalá finanční auditorka plzeňské pobočky Nejvyššího kontrolního úřadu vede nemocnici od počátku roku 2004, kdy po výběrovém řízení nastoupila do právě založené akciové společnosti. Zařízení s 212 lůžky a 250 zaměstnanci přebírala s obrovskou vnitřní zadlužeností.

„Jiné nemocnice měly sice větší dluhy, ale za půjčené peníze také poměrně moderní vybavení a zachovalý stav objektů. U nás už ale všechno skoro odcházelo,“ říká Šlajsová.

Místní potvrzují, že dlouhá léta neviděli na nemocnici jedinou investovanou korunu. Ještě, že dojem ze zanedbaných budov vylepšuje klidné prostředí okolního parku i blízký les.

„Jezdím kolem už dobrých dvacet let a nezměnilo se tu za tu dobu nic. Teď na vás aspoň hned při příjezdu svítí nová okna čelní stěny budovy. A jak pečují o pacienty? Sestřičky jsou prima, ale to víte, nějaký fakt vážný případ vozí stejně do Plzně,“ dává se do řeči starší dáma, která má prý kamarádku na chirurgii.

Investice 26 miliónů

Ředitelka dvaačtyřicet let staré nemocnice, známé v regionu především dobrou úrovní porodnicko-gynekologického oddělení, považuje změnu na krajskou akciovku za nejvhodnější řešení situace.

Zařízení má větší pravomoc v rozhodování například ve výběru a rozdělení investic, přitom je pod důkladnější kontrolou.

Kraj v roli akcionáře investoval loni zhruba deset miliónů do výměny starých nevyhovujících oken, rekonstrukce topení a nových rozvodů vody, firma ze svého a s pomocí kraje navíc investovala 16 miliónů do movitého majetku, především nových přístrojů pro jednotku intenzívní péče a pro chirurgii.

Nemocnice nemá dluhy, krátkodobé závazky však na konci roku dosahovaly necelých sedmi miliónů korun. Zhruba dvojnásobné však byly pohledávky.

„Nejhorší je, že jen těžko můžete plánovat dopředu. Je první dekáda března a na letošní rok s námi dosud uzavřely smlouvy jen dvě pojišťovny. Ostatní, včetně VZP, si stále z neznámých důvodů dávají na čas. Potřebuji ale tento týden předložit hejtmanovi plán na letošní rok. A co tam mám za těchto podmínek napsat?“ kroutí hlavou ředitelka.

Po vytvoření obchodní společnosti zůstaly platy lékařů i sester na původní výši, část personálu ale byla propuštěna..

„Ušetřili jsme na činnostech, které jsme zadali specializovaným firmám – úklid, provoz kotelny i prádelny. Máme čtyři sanitky a není nutné, abychom pro ně platili samostatného mechanika,“ vypočítává ředitelka úspory, které by se v žádném případě neměly dotknout kvality péče.

Odbory jsou proti

Předsedkyně zdejšího Odborového svazu zdravotnictví Lucie Čejková potvrzuje, že úspory nemají na úroveň zdejší zdravotní péče zásadní vliv.

Tím ale její souhlas se změnami ve stodské nemocnici končí.

„V současných podmínkách našeho zdravotnictví nemá smysl vytvářet z nemocnic akciovky. Dřív, i když došlo ke zpoždění plateb od pojišťoven, měli jsme od zřizovatele mzdy jisté. Teď se všechna rizika promítají i do našich platů. A ty šly u nás, zejména u středního zdravotnického personálu, radikálně dolů,“ popírá Čejková názor ředitelky.

I ve Stodě tak zkušenější zdravotní sestry odcházejí, pokud se někde uvolní místo – například za výhodnějšími podmínkami do plzeňské fakultní nemocnice.

Ředitelka nezakrývá, že stodská nemocnice má většinu problémů ještě před sebou. „Viděla jsem novotou a nerezem zářící okresní nemocnice u sousedů v Německu. To se opravdu nedá srovnávat. Vím ale že, úroveň zdravotní péče u nás horší.

Miroslav Petr, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!