Z regionů: Lékař by s pacientem měl více spolupracovat

Ředitel FNOL docent Roman Havlík předává osvědčení o akreditaci přednostovi kliniky profesoru Karlu Indrákovi.

Roman Havlík, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc, říká: Olomoucký kraj OE Jaké změny chystá největší nemocnice v Olomouckém kraji? Jaké služby svým pacientům nabízí, s čím jsou spokojeni a co se jim naopak nelíbí, o tom si včera povídal v on-line rozhovoru se čtenáři regionálního Deníku ředitel Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) Roman Havlík.

Z on-line rozhovoru

Jak vybírá fakultní nemocnice mladé doktory? Jde mi o to, zda musejí nějak prokázat, jestli na obor mají nadání, nebo se berou všichni bez rozdílu? Vystudovat medicínu mohou i ti, kteří jsou pak v praxi nepoužitelní. Jak tedy vybíráte zrno od plev?

Mámeštěstí, že patříme k prestižním nemocnicím a o práci ve většině oborů u nás je velký zájem. Bohužel v současnosti je menší zájem o práci v chirurgických oborech, které jsou obtížné. Mladého doktora z možných adeptů vybírá přednosta daného pracoviště. Lékař prochází všeobecným výcvikem, respektive základní předatestační průpravou. S adepty, kteří nesplňují vysoké nároky naší nemocnice, je pak během prvních let pracovní poměr rozvázán.

Velká většina mladých lékařů je absoloventy LF UP, tedy procházejí už během studia praxí v naší nemocnici a kliniky si je tak mohou vytipovat. Dovolím si ještě osobní komentář. Mnohdy se ukáže během této doby, že mladý lékař nebo lékařka má povahově nebo manuálně blíž k jinémuoboru. Je častým jevem, že lékař nastoupí na jeden obor a skončí na oboru jiném, často i nepříbuzném.

Zajímalo by mě, proč se musí v areálu fakultní nemocnice platit za parkování? Přijde mi to jako vydírání pacientů, kteří kolikrát ve zuboženém stavu musejí ještě platit za to, že v areálu nechali auto.

Koncepce parkování ve FNOL řeší dva problémy. První je regulace počtu automobilů. Vsoučasnosti přesunujeme personálmimo parkovací plochy u jednotlivých zdravotnických pracovišť, které ponecháváme pro pacienty. Dalším faktorem je rozvoj parkovacích ploch a koncepce parkování, kterou spoludotujeme výběrem za parkovné. Jistě by nebylo správné, aby do této oblasti šly peníze pouze z veřejného zdravotního pojištění. Věřím, že do jednoho až dvou let bude parkovacích ploch pro naše pacienty dostatek a odměnou za parkovné bude komfortní příjezd k jednotlivým pracovištím.

Jak jste v nemocnici vyřešili problém s přesčasy? Nechtěl bych se dostat do situace pacienta, který zemře kvůli tomu, že na oddělení v noci chybí zkušený lékař.

Problém s přesčasy je znám už delší dobu a na jeho řešení jsme systematicky pracovali poslední tři roky. Vposledních dvou letech jsme přijali kvůli snižování přesčasové zátěže zhruba šedesát dalších lékařů. Pro každé pracoviště nalézáme takové řešení, které umožní jeho dobré fungování při dodržování zákonných limitů, tedy maximálně v průměru osm přesčasových hodin týdně. Vnaší nemocnici je už samozřejmostí, že se chodí po službě domů, případně lékař v rámci svého školského úvazku provádí výuku. Část pracovišť byla také převedena do regulérního směnného provozu. S přechodem na nový zákonný přesčasový limit jsme nesnížili počet sloužících lékařů. Vkaždou i noční hodinu jsou všechny akutní obory zajištěny kvalifikovaným odborníkem. Nepřetržitě je v naší nemocnici k dispozici více než padesát lékařů.

Jaký je váš roční plat a jaký je průměrný měsíční plat zaměstnanců Fakultní nemocnice v Olomouci?

Než jsem se stal ředitelem, pracoval jsem plně jako aktivní chirurg. Můj ředitelský plat se nikterak neliší od toho, který jsem bral před nástupem na tuto pozici. Průměrná mzda v naší nemocnici je zhruba 34 tisíc korun, což je o dva tisíce více, než je průměrný plat ve fakultních nemocnicích sdružených v Asociaci fakultních nemocnic ČR.

Jak jste na tom teď s dárci krve? Je jich dost? Jezdí i mimoolomoučtí?

Naše potřeby jsou v zásadě saturované, nicméně často je to s vypětím všech sil. Všichni potenciální dárci jsou u nás vítáni, a také se je snažíme aktivně vyhledávat. Naše nemocnicemá odběrová střediska imimoOlomouc, například v Přerově, Hranicích, Jeseníku a Vsetíně.

Co považujete za svůj největší úspěch za dva roky ve vedení FNOL?

Více než ekonomické stability a kladných hospodářských výsledků si cením toho, že jsme v mnohých segmentech pozvedli komfort pro pacienty. Za hodně zásadní považuji také stále se zlepšující spolupráci a vstřícnou komunikaci s jednotlivými zdravotnickými pracovišti a v širším kontextu s lékařskou fakultou, univerzitou a plátci zdravotní péče. Do budoucna bych si přál, aby v celé naší organizaci panovala co nejpozitivnější tvořivá atmosféra a přátelské vztahy.

Jak je to v současné době s financováním nadstandardů (odlehčená sádra a podobně)? Přispívají na ně pojišťovny a využívají je pacienti? Jaké nabízí olomoucká fakultní nemocnice?

Nadstandardy byly zrušeny nálezem ústavního soudu v minulém roce. Tam, kde jsme je považovali za medicínsky přínosné (kvalitnější mate-riál, odlehčená sádra apod.), je u nás pacient dostane, a to bez finanční spoluúčasti.

Můžete přiblížit, co je nového s fortem Tafelberg, v jaké fázi je projekt a kdy se bude pevnůstka otevírat?

S městem Olomouc jsme uzavřeli sedmiletou smlouvu o pronájmu části pevnůstky za účelem rekonstrukce a zpřístupnění tohoto historického objektu pro veřejnost. Jak je plněn časový harmonogram rekonstrukce a kdy bude pevnůstka zpřístupněna,nemám zatím informace. Nemocnice se finančně této rekonstrukce a provozu pro veřejnost pochopitelně neúčastní. Proto vše organizuje a financuje za spoluúčastí dotací EU statutární město Olomouc. Fakultní nemocnice Olomouc v posledních letech z ekonomických důvodů péči neomezovala a nepředpokládám, že by k něčemu takovému mohlo dojít v letošním roce.

Při hospitalizaci na gynekologii jsem v dotazníku uvedla, že si tentokrát nepřeji, aby mě vyšetřovali medici. Evidentně ten „papír“ po celou dobu mého pobytu ve FN vůbec nikdo nečetl! Mediky všech národností a barev pleti k mému lůžku posílal ošetřující personál vytrvale dál a pořád dokola se divili, že mi to vadí. Když jsem se zmínila, že jsem to uvedla již při přijetí do dotazníku, tak všichni mávali rukou, že to přece nečtou. K čemu ty dotazníky tedy jsou?

Souhlasím, že administrativy mámevíce, než je racionální, nicméně veškerá administrativa, kterou provozujeme, je ze zákona nutná. Osobně silně bojuji proti formálnosti a pacientovo přání musí být u nás respektováno. Situaci na klinice zkontroluji a věřím, že do budoucna to bude pacient, kdo bude rozhodovat. Naše nemocnice je nemocnicí fakultní a každý rok musíme nejen teoreticky, ale i prakticky na budoucí povolání připravit přes 200 absolventů lékařství. Vbrzké době bude otevřeno na Teoretických ústavech simulátorové výukové centrum, jehož součástí budou operační, porodní a mnohé další výukové simulátory. Věřím, že kromě mediků budou pozitivně kvitovat tento krok i mnozí naší pacienti.

Ráda bych se zeptala na stravu, kterou pacienti dostávají. Po porodu jsem ve FNOL strávila pár dní, během té doby jsme s ostatními maminkami měly třikrát špenát, už jsme se tomu smály, i když nás všechno bolelo. K snídani či večeři byl vždy suchý gumový rohlík a krabička přeslazeného mléka. Ochutnal jste někdy jídlo, které je pacientům předkládáno? Vím, že na stravu z jídelny pro zaměstnance FN se naopak doslova pějí ódy.

Strava pro pacienty je jednou z oblastí, kterou se zabývám a ve které bych chtěl udělat pozitivní změnu. Sámosobně bych prosazoval v nemocnici podávat téměř výhradně stravu vegetariánskou s co nejvyšším zastoupením ovoce a zeleniny. Nicméně očekávání mnohých našich pacientů je bohužel zcela opačné. Současné nemocniční diety musejí respektovat požadavky na stravu v souvislosti s léčbou jednotlivých onemocnění. Logisticky nelze každému pacientovi zajistit výběr diety z více možností. Problému jsem si ale vědom a věřím, že v budoucnu dojde k pozitivnímu posunu.

V jakých oborech je u nás v republice srovnatelná péče jako v západních státech a ve kterých ještě za špičkovou medicínou zaostáváme?

Úroveň českého zdravotnictví je opravdu vysoká. Myslím si, že medicínsky (erudice personálu, technika, léky a materiál) nezaostáváme vůbec v žádném oboru. Včem si myslím, že bychom měli jít dopředu, je těsnější spolupráce pacienta s lékařem. Mám na mysli například vyšší přenesení práv i zodpovědnosti za vlastní zdraví a léčebný proces i na pacienta. Oproti nejvyspělejším státům se nejvíce lišíme v délce hospitalizace při jednotlivých diagnózách, a to tak, že tato je u nás delší. Mnohé výkony například vUSAnebo ve Velké Británii jsou prováděny už v režimu ambulantním bez nutnosti přijetí pacienta na lůžko, kdežto u nás je při stejných výkonech obvyklá i několikadenní hospitalizace.

Co říkáte na léčbu homeopatiky? A na léčbu marihuanou?

Nejsem nepřítelem alternativních nebo doplňujících léčebných metod. Každý pacientmáprávo si zvolit to, co pro sebe považuje za nejvýhodnější. Odborníci v Česku v mnohých oborech zmíněné typy léčby mnohdy nepodporují a nevyužívají. Oficiální medicína se stále více orgánově specializuje, a co si budeme nalhávat, mnohé trendy jsou prosazovány i firemním (finančním) tlakem. Já filozoficky zastávám celostnější přístup k člověku a pozoruji, že tento názor získává stále více příznivců mezi českými a západními lékaři. Smyslem přece není léčit nemoc, ale pacienta. Av tomto procesu může být užitečných i mnoho jiných metod a postupů, než které jsou dnes prosazovány jako jediné správné. Věřím, že v budoucnu bude také více doceněna role mysli pacienta v celém léčebném procesu a bude také více využívána.

Můj manžel šel na operaci. Před operací vyplnil hromadu papírů, kde se uvádělo, kdo může být informován o stavu pacienta. Po zavolání a dotazu, zda byl muž již jen po operaci, mi nebylo sděleno vůbec nic. Řekli, že si mám přijet osobně, i když to mám 45 kilometrů a z práce se dostanu v 17 hodin. Jaký to má potom smysl?

Souhlasím s vámi. Lidský přístup by měl být základem. Z druhé strany mi věřte, že mnoho našich zdravotníků si neslo důsledky za to, že v dobré víře poskytlo informaci někomu nesprávnému. Zavedení hesla pro tyto účely na mnoha našich pracovištích funguje. Dám vám i jiný příklad, který je taktéž tristní. Podle nového občanského zákoníku bychom měli vyžadovat u pacientů, kteří by mohli zemřít ještě v době jejich života, souhlas se zdravotní pitvou. Jak tedy vidíte, postupovat striktně podle všech zákonů a nařízení je mnohdy komplikující a přináší opodstatněné rozhořčení.

Celý rozhovor najdete na webu Deníku

Ohodnoťte tento článek!