Za diskriminační označují kritici proplácení poplatků od počátku

Údajné stanovisko Evropské komise, že proplácení regulačních poplatků kraji je diskriminační, se shoduje s tvrzením kritiků tohoto postupu v Česku. V roce 2009 začaly kraje kromě Prahy proplácet poplatky v krajských nemocnicích a lékárnách. Pardubický kraj s tím k 1. červnu už přestal.

Jihomoravská ODS vyzvala kraje vedené sociálními demokraty, ať s touto praxí rovněž skončí. Kraje budou o poplatcích jednat v pátek. Ministerstvo vnitra čeká, až se k proplácení poplatků vyjádří Ústavní soud.

Podle ODS odporuje praxe pravidlům regulujícím veřejnou podporu, která platí v Evropské unii. O neformálním stanovisku Bruselu k proplácení regulačních poplatků kraji v ČR informoval v úterý první místopředseda českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Hynek Brom, který se zástupci EK jednal. EK to podle něj považuje za diskriminační, může prý jít o nedovolenou veřejnou podporu.

Ministerstvo vnitra, podle něhož je také proplácení poplatků kraji v rozporu se zákonem, čeká na vyjádření Ústavního soudu. „Už za dva nebo za tři měsíce po nástupu do funkce ministra jsem poslal krajům první upozornění, v srpnu loňského roku jsme podali výzvu a zahájil jsem správní řízení,“ sdělil ČTK ministr vnitra Martin Pecina (za ČSSD). Řada krajů už provedla nápravu, pět krajů podle názoru vnitra zákon neporušuje. „Některé kraje na nás podaly kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, my nyní čekáme na výsledek jednání,“ uvedl Pecina.

Podle ministerstva zdravotnictví je řešení věcí krajů a nebude podle mluvčího Vlastimila Sršně situaci komentovat. „Nechceme situaci vyhrocovat, po volbách bychom se už mohli vrátit k normální práci,“ řekl ČTK Sršeň.

Právníci ministerstva zdravotnictví napadali postup krajů od samého počátku. Tvrdili, že pokud má být učiněno zákonu zadost, musí zařízení s každým obdarovaným pacientem sepsat darovací smlouvu a tu musí svým podpisem stvrdit hejtman. Pacienti pak podle stanoviska právníků z konce roku 2008 musejí počítat s tím, že z daru zaplatí darovací daň.

Právníci tehdy rovněž upozorňovali na to, že kraje rozdělují občany na dvě kategorie – obyvatelům kraje poplatek darují, pacientům z jiného kraje ne. Na dvě kategorie kraj dělí i zdravotnická zařízení – do krajských nemocnic a lékáren by se hrnuli pacienti, což znamená i větší výdělek.

Podle tehdejšího vyjádření právníků může jít o diskriminaci zapovězenou ústavou a o nedovolenou podporu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže krajům doporučil, aby postupovaly jednotně. Jako nejčistší viděl vracení poplatků ze všech typů nemocnic, anebo vracení jen z krajských nemocnic s tříletým limitem 200.000 eur (přes pět milionů korun) na jednu nemocnici.

Podle jiných právních rozborů ale je v samostatné působnosti kraje poskytovat někomu dary. U daru ve výši 30, 60 a 90 korun nemusí být darovací smlouva písemná, musí však splňovat dané náležitosti – obdarovaný se musí vyjádřit, že dar přijímá. Teprve pak může kraj platbu uskutečnit – to znamená vybrat obdarovaného, předložit smlouvu před jejím uzavřením ze strany kraje hejtmanem orgánům kraje, po jejím schválení smlouvu za kraj uzavřít hejtmanem.

Regulační poplatky zavedl bývalý ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek. Systém byl od té doby upraven. Nyní se platí 30 korun v ambulanci a za položku na receptu, pokud je lék levnější než 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Osvobozeny jsou děti do 18 let. Snížil se jim navíc ochranný limit z 5000 korun na 2500 korun, stejně jako lidem nad 65 let.

Ohodnoťte tento článek!