Za hlavní problém systému IZIP má Šťastný odmítavý postoj lékařů

stetoskop, klávesnice, počítač

Největším problémem projektu elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP není podle poslance ODS a člena správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Borise Šťastného, kdo vlastní menšinový podíl ve firmě, ale že projekt nemá klienty. „Lékaře se nepodařilo přesvědčit, aby je používali. Co nyní pojišťovna dělá, je snaha projekt zhospodárnit a dostat pod kontrolu,“ řekl ČTK.

Za deset let státem spravovaná VZP do systému, který pro ni IZIP provozuje, vložila jednu miliardu. Po technické stránce je podle Šťastného vše připraveno k tomu, aby fungoval. Povinnost ho používat ale lékaři zákonem nedostali a pojišťovna je k tomu nedonutila ani smlouvami.

Šťastný připomenul, že projekt vznikl za vlád sociálních demokratů a pozdější vlády ho zdědily. Nyní chce pojišťovna získat většinový podíl ve firmě a rozhodovat, aby zhodnotila vložené peníze, vysvětlil kroky vedení pojišťovny Šťastný. Správní rada v lednu pověřila VZP nákupem akcií firmy. Nyní pojišťovna disponuje 51 procenty, nákup většiny z nich však ještě není definitivně uzavřen. Běží 90denní lhůta, ve které může z obchodu vycouvat a ve které by měl být proveden audit společnosti, aby pojišťovna nekupovala zajíce v pytli.

Pochybnosti kolem obchodu přinesla informace České televize, že europoslanci za ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký přenechali 49 procent firmy neznámé švýcarské společnosti eHI eHealth International. Udělali to prý proto, aby projekt nemohl být zastaven, o čemž pojišťovna uvažuje. Šťastný to považuje za nátlak, ale vzhledem k tomu, že VZP vlastní většinu akcií, je podle něj nicméně neoddiskutovatelné, že bude rozhodovat.

Vytvoření systému IZIP stálo na jeho počátku zhruba 300 milionů korun. Někteří zahraniční experti považovali cenu v porovnání s obdobnými programy za násobně nižší. Projekt na jedné straně dostal několik mezinárodních ocenění, na druhé straně je kritizovaný kvůli nákladnosti a nízké efektivnosti.

VZP chce nyní knížky IZIP vyzkoušet v pilotním projektu ve dvou krajích – v Karlovarském a na Vysočině. Zásadní je podle Šťastného nalézt cestu motivace lékařů, aby elektronické záznamy používali. Je to ale podle něj těžké vzhledem k tomu, že elektronická knížka má zabránit nadužívání zdravotní péče, což pro lékaře bude znamenat méně úhrad.

Podle ředitele VZP Pavla Horáka náklady pojišťovny na fungování systému postupně klesají. „V příštím roce předpokládáme náklady 12,5 milionu korun měsíčně a na této úrovni již jsme,“ řekl Horák deníku Právo. Odhady dosažitelných úspor podle něj tyto náklady násobně převyšují. Myslí si, že by nebylo rozjetý projekt vhodné zahodit a místo toho si za stejné nebo vyšší náklady programovat něco jiného nebo kupovat ze zahraničí.

Situací kolem IZIP se podle Šťastného správní rada pojišťovny zabývá na každém zasedání, to příští se uskuteční za dva týdny.

Ohodnoťte tento článek!