Za plicní oddělení se postavila i senátorka

plíce, CT

Lidé boj za současné plicní oddělení Klatovské nemocnice nevzdávají. To by se mělo přestěhovat do nového monobloku, kde by bylo spojené s interním oddělením. To se však nelíbí pacientům, kteří ho navštěvují. A nejen jim.

„Klatovy jsou druhé největší město v Plzeňském kraji a vzhledem k otevřeným hranicím je hrozba tuberkulózy stále vyšší, protože již není povinností očkovat děti proti TBC. Proto by zde mělo být plicní zachované v plném rozsahu. I proto, že stávající oddělení na rozdíl od nového monobloku má zbudovanou takzvanou hygienickou smyčku pro infekční nemoci,“ uvedla jedna z pacientek plicního oddělení v Klatovech Pavla Kalistová, která je rovněž iniciátorkou petice.

Nemocnice argumentuje tím, že pacienti s TBC či jinými infekčními chorobami budou odesíláni do specializovaných pracovišť na Plicní kliniku v Plzni, či do Janova.„My však máme potvrzeno, že nemají kapacity na to pobrat ještě nemocné z našeho regionu. Na to bylo vedení Klatovské nemocnice upozorňováno, ale zatím na to nebyl brán zřetel,“ sdělila Kalistová.

Měli by problém

Její slova Deníku potvrdil i přednosta Plicní kliniky ve Fakultní nemocnici v Plzni Miloš Pešek. „Je před námi jednání se zástupci krajského holdingu a Klatovské nemocnice. Tam předpokládám, že dojdeme k nějakému řešení, protože já v tento moment nemám objektivní údaje o Klatovské nemocnici. Abych mohl navrhovat řešení, potřebuji znát všechna fakta. Místa pro jiné pacienty máme jak kdy. Plicní nemoci jsou většinou sezónního druhu. Jsou období, kdy není pacientů velký nával, ale naopak jako za posledního půl roku je to ve znamení zcela opačném. Kdyby chodili nějací pacienti navíc v uplynulých pěti měsících, tak by to byl pro nás velký problém,“ řekl Deníku Pešek.

Posílat nechtějí

Na to reagoval mluvčí Klatovské nemocnice Jiří Kokoška takto: „Pacienti, kteří budou potřebovat hospitalizaci na plicním oddělení Klatovské nemocnice, budou i nadále hospitalizováni tam. Reálná potřeba plicního oddělení je kolem deseti lůžek. Přesto má plicní na lůžkové stanici interního oddělení k dispozici pokoje se 14 lůžky a bude­li potřebovat, může si dojednat i další. Těžké případy, které vyžadují intenzivní péči, budou hospitalizovány na lůžkách ARO či multioborové JIP. Klatovská nemocnice nemá v zájmu přeposílat pacienty, kteří potřebují a vyžadují hospitalizaci v Klatovské nemocnici, jinam, pokud ovšem je nemocnice svým charakterem a nabízenou léčbou schopna se o takové pacienty postarat.“

Hledají pomoc

S pomocí o zachování stávajícího oddělení se Kalistová obrátila i na politiky. „Za tým lidí, kteří jednají ve jménu petice, mohu oznámit, že hejtman Milan Chovanec v této záležitosti jedná. Pan hejtman pověřil tým lidí, kteří pracují v dané záležitosti. Od nás je pan Chovanec průběžně informován o situaci. V této věci byli dále osloveni odborníci, kteří nám taktéž přislíbili spolupráci a o svém jednání nás informují. Myslíme si, že tato záležitost není jen starostí občanů, ale i záležitostí vedení města. Zástupci města by se taktéž měli vyjádřit k postoji nemocnice a podpořit tři tisíce lidí podepsaných pod peticí,“ vyzvala pacientka.

„Mám informace od pana ředitele nemocnice, že je to rozhodnutí představenstva společnosti tak, aby byl plně využit lůžkový fond a bylo co nejefektivnější hospodaření nemocnice. Je to pochopitelně rozhodnutí ze strany zřizovatele, čili Plzeňského kraje. Byl jsem informován, že péče ze strany odborných lékařů ohrožena není a bude i nadále zajištěna. Dlouhodobě jsem podporoval výstavbu nové nemocnice s ohledem na zajištění maximálního komfortu a kvalitní péče pro pacienty i pracovníky nemocnice. Chápu obavy pacientů a byl bych velmi nerad, aby se pro ně podmínky v nejvýznamnějším regionálním zdravotnickém zařízení zhoršily. Toto jsem tlumočil i panu řediteli a doufám, že péče zůstane zachována,“ vyjádřil se pro Deník starosta Klatov Rudolf Salvetr.

Roztrpčení lékaři

O situaci se také zajímá senátorka Milada Emmerová. „Dostala jsem určitou stížnost od pacientky, která je dlouholetou astmatičkou. Než jsem se dostala k jejímu řešení, tak mi to přeposlal i kolega poslanec Karel Šidlo a mluvila jsem i s některými lékaři z Klatovské nemocnice, které osobně znám. Jejich roztrpčení mě utvrdilo v tom, že to musím otevřít, aniž bych to individuálně projednávala s tou paní, což jsem původně i myslela,“ řekla Deníku Emmerová.

Senátorka napsala dopis, kterým oslovuje hejtmana Milana Chovance, krajského radního pro zdravotnictví Václava Šimánka, ředitele zdravotnického holdingu Jiřího Fojtíka i profesora Miloše Peška z Plicní kliniky ve Fakultní nemocnici v Plzni s tím, aby se o všem poradili. Hejtman senátorce slíbil, že se to bude řešit, ale zda se to řešilo nebo ne, neví, protože nebyla nikam pozvána. Není však jen senátorkou, ale také členkou zdravotního výboru krajského úřadu Plzeňského kraje a také lékařkou, což je hlavní důvod, proč se na ni lidé obracejí.

„Četla jsem, že budou pacienti přesunuti do nového monobloku, proto upozorňuji a už jsem upozorňovala i dříve, že na plicní klinice či oddělení kromě běžných třeba neinfekčních onemocnění, včetně rakovin průdušek a plic, leží i tuberkulózní pacienti a ti nesmějí přijít do styku s ostatními. Pracovala jsem na interní klinice a tam, když jsme měli jen rentgenové podezření na tuberkulózu, okamžitě jsme pacienta překládali na plicní kliniku. Pokud se to potvrdilo, tak to představovalo vyšetřit všechny, kteří se dostali s nemocným do styku, a veškerý ošetřující personál na stanici,“ upozornila Emmerová.

Vyjádřila se také k možnému přesunu některých pacientů do Plzně. „Četla jsem, že mají dojednáno, že by šli rovnou na Plicní kliniku do Plzně. Dnes mi jeden kolega, který je v tom také zaangažovaný, četl dopis paní doktorky Krákorové, která je zástupkyní přednosty Plicní kliniky, a ta jasně napsala, že plicní klinika nemůže takové pacienty brát, protože jejich kapacita je omezena, což vím moc dobře, protože mi tam ležel otec,“ uvedla senátorka a dodala: „Vše studuji, protože i kdyby chtěli šetřit sebevíc, tak existují ve zdravotnictví předpisy, které se v žádném případě nemohou překročit.“

Nic prý ještě není definitivní. „Pokud se objeví racionální a natolik významné důvody, které by ukázaly, že připravovaná a již rozběhlá optimalizace plicního oddělení bude krokem zpátky, je možné vyvolat jednání. Zatím ale žádné opodstatněné a seriozní důvody proti optimalizaci nejsou. Naopak. Vše hovoří ve prospěch optimalizace,“ tvrdí Kokoška.

Ohodnoťte tento článek!