Za smrt postižené v síťovém lůžku žádá omluvu

Před čtyřmi lety se v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích vlastními výkaly udusila 30letá mentálně postižená pacientka zavřená v síťovém lůžku. Její matka teď od nemocnice žádá omluvu za zanedbání péče.

Policie případ dvakrát odložila, od středy se jím zabývá Městský soud v Praze.

S paní Jaroslavou Musilovou se osud nemazlil. Pětadvacet let pečovala o mentálně retardovanou dceru Věru.

Po dalších pěti letech, kdy péči částečně převzala léčebna, se musela vyrovnat s její náhlým úmrtím. Poslední čtyři roky pak žije s pocitem křivdy, je totiž přesvědčena, že smrt jejího dítěte přivodila zanedbaná péče zdravotníků.

„Péče o dceru byla naprosto nedostatečná,“ uvádí se v žalobě, kterou Musilová podala k městskému soudu. Podle ní vedla k „nevyhnutelné smrti“.

„Při každé návštěvě byla uzavřena v síťovém lůžku. Sestra ho musela otevřít, abychom si jí mohli pohladit,“ uvedla ve své svědecké výpovědi přítelkyně matky Mária Ledvinková, která sama pečuje o postiženou sestru.

Podle ní ošetřovatelky Věru nepouštěly z lůžka, nemohla na vycházky ani na toaletu, jak byla z domova zvyklá, nedostávala pravidelně napít, výrazně zhubla a na lůžku prý byla často nahá a trpěla zimou.

„Na Velikonoční pondělí jsme si ji chtěli odvézt domů, ale v pátek předtím zemřela,“ řekla včera Právu Jaroslava Musilová.

Ošetřovatelky: byla agresivní

Podle výpovědí zdravotních sester a ošetřovatelek patřila Věra Musilová k těžkým případům. „Ubližovala ostatním pacientkám, tloukla je, brala jim věci,“ vysvětlovala nutnost umístění pacientky na síťovém lůžku sanitářka Irena Zábranská.

Shodně s kolegyněmi také vypověděla, že v den úmrtí to nebylo poprvé, kdy se Věra pokoušela konzumovat své vlastní výkaly. „Byla jsem u toho osobně dostkrát. Také se už dřív dusila jídlem,“ dosvědčila i zdravotní sestra Jana Hrdličková.

Spor bude pokračovat koncem března.

Rodina původně žádala od nemocnice kromě omluvy i finanční satisfakci ve výši 100 tisíc korun, od té ale ještě před začátkem soudního jednání upustila.

Nemocnice se však nechce ani omlouvat. Péče byla podle zdravotníků v pořádku. „My se nebráníme vyjádření lítosti nad tím, že došlo k úmrtí,“ reagoval na žalobu právník Psychiatrické léčebny Bohnice Miloš Ondruška.

„Ale současně za ně nemůžeme nést absolutní odpovědnost. Lékařská a ošetřovatelská péče byla poskytnuta přesně tak, jak vyžadují léčebné i ošetřovatelské předpisy,“ dodal.

Život pacientů v léčebně doznal za poslední čtyři roky změn. Podle ředitele ústavu Martina Hollého je dnes v Bohnicích používáno jen jedno síťové lůžko a pacienti jsou do něj umisťováni ve výjimečných případech po dohodě s rodinou či opatrovníkem.

„Za sebe mohu říct, že síťové lůžko může být vhodnou alternativou v rámci omezovacích prostředků, které v psychiatrii prostě využívat musíme. Někde v Evropě se přiklánějí spíše k fyzickému omezování personálem, jinde k izolačním místnostem. Myslím že není správné zakázat síťové lůžko paušálně,“ podotkl.

Ohodnoťte tento článek!