Záchranáři na Plzeňsku spolupracují s majiteli defibrilátorů

monitor srdeční činnosti, defibrilátor, záchranná služba

V Plzeňském kraji mají už různé instituce, firmy či soukromí lékaři na více než desítce míst automatizované externí defibrilátory (AED). Využívají je pro své zaměstnance či klienty v situacích, kdy se jim náhle zastaví srdeční činnost. S majiteli těchto zařízení nyní navázala spolupráci krajská zdravotnická záchranná služba. Díky tomu se může dočkat člověk v nouzi včasné první pomoci do doby, než přijede sanitka, řekl ČTK manažer vnějších vztahů záchranné služby Michal Šebek.

Záchranáři se se všemi držiteli přístrojů v kraji dohodli na začlenění do databáze dispečerského programu tísňové linky 155. Když někdo oznámí náhlou poruchu životních funkcí poblíž místa, kde automatizovaný defibrilátor někdo vlastní, dispečer záchranářů ho bude kontaktovat a vyšle jej na místo současně s nejbližší záchranářskou posádkou a lékařem.

Díky propojení záchranářů a držitelů těchto přístrojů se zkvalitní péče o nemocné. Především se včas nastartuje takzvaný řetězec přežití, který zahrnuje okamžitou pomoc postižené osobě ještě předtím, než na místo přijedou profesionální záchranáři, vysvětlil Šebek.

Přístrojů je podle něj v kraji více než dvanáct. Vlastní je například šumavská horská služba, domovy pro seniory v Plzni, Klatovech a v Újezdci na Klatovsku, farní charita ve Stříbře, několik lékařů v Plzni, ale také například v Bezdružicích na Tachovsku, plzeňská městská policie či Informační a strážní služba Národního parku Šumava.

Pokud někomu z různých příčin selže srdeční činnost, majitel přístroje nebo jiná školená osoba připevní na hrudník pacienta nalepovací elektrody. Přístroj pak sám vyhodnotí, zda srdce vykazuje poruchu rytmu, a doporučí elektrický výboj, který poruchy rytmu odvrátí. Když přístroj výboj nedoporučí, musí zachránce pokračovat v srdeční masáži, dokud nepřijedou záchranáři.

Ohodnoťte tento článek!