Záchrankám utíkají lékaři, za rok může být situace kritická

Tristní nedostatek doktorů hrozí zdravotnickým záchranným službám v celé zemi. Ani východočeské posádky nejsou výjimkou. Od příštího roku má navíc přestat platit současná výjimka v maximálním počtu přesčasových hodin lékařů.

Ti by tak správně měli jezdit v sanitkách ještě méně než nyní, kdy jich už tak je zoufalý nedostatek.

Šéf pardubické krajské záchranky Pavel Svoboda už jasně naznačil, že nebude moci postupovat jinak než porušováním zákoníku práce, aby udržel dosavadní dostupnost a kvalitu rychlé zdravotnické pomoci.
„Máme dnes už pouze 20 lékařů, ve službě jich je vždy 14, máme tak lékaři obsazenou polovinu sanitek. A bez obrovských přesčasů bychom se neobešli. Abychom se jim vyhnuli, potřebovali bychom dalších 40 lékařů na plný úvazek, tedy třikrát tolik než máme,“ uvedl ředitel Svoboda.

Nové lékaře přitom není kde brát, na nevděčné záchrance zůstávají jen opravdoví „srdcaři“. „Zatím žádný pacient díky novému systému, kdy k méně závažným případům jezdí jen dvoučlenné hlídky bez lékaře, horší péči nepoznal,“ dodal Svoboda.

V Královéhradeckém kraji je dokonce denně ve službě na záchrance jen devět lékařů, jeden další pracuje na letecké. „Musíme si vypomáhat externisty s krátkodobými úvazky. Kdybych měl vystačit jen s kmenovými zaměstnanci bez přesčasů, potřeboval bych jich 50,“ uvedl ředitel hradecké krajské záchranky Jiří Mašek.

„Externisté, kteří u nás pracují, chodí ze služby do služby, z nemocnice na záchranku a hurá zpět prakticky non­stop. Zákoník práce se tak obchází už nyní, po novém roce to bude ještě kritičtější,“ varuje Mašek.

Podle záchranářů je třeba, aby ministerstvo zdravotnictví učinilo zásadní změny v podmínkách práce a systému vzdělávání mladých lékařů. Jinak podle některých odborníků hrozí, že za pár let bude v Česku chybět 600 doktorů.

Lékařů u záchranek na jedné straně valem ubývá, na straně druhé je problém ty, kteří odcházejí do důchodu, za prací do zahraničí či jiných sfér zdravotnictví nahradit mladými odborníky.

„Problém je v systému vzdělávání. Absolventi medicíny musí nejprve získat atestaci v nějakém kmenovém oboru a teprve po pěti letech mohou pracovat samostatně v sanitním vozidle. Paradoxní je, že v jiných oborech už po třech letech praxe běžně rozhodují o životě pacientů,“ poukazuje šéf Komory záchranářů Zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý na zádrhel, kvůli kterému řada mladých lékařů raději uteče k jiné specializaci. Vní se uplatní mnohem dříve, než aby po pěti letech složitého vzdělávání usilovali o atestaci z urgentní medicíny.

Ohodnoťte tento článek!