Záchranky na severu Čech se bojí nedostatku lékařů. Zákon omezil přesčasové hodiny

Zdravotnická záchranná služba v Libereckém kraji se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů. Stejný problém mají také v Ústeckém kraji. Doteď řešily problém s nedostatkem doktorů přesčasové hodiny, kterých odsloužili lékaři stovky za rok. Od Nového roku ale zákon přesčasy omezil, a tak mohou podle vedení krajů nastat problémy.

Od začátku letošního roku mohou lékaři na záchrance odsloužit v rámci přesčasů maximálně 8 hodin týdně. „Skončila výjimka pro Českou republiku o další přesčasové práci ve zdravotnictví,“ vysvětluje ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Jan Lejsek.

A tak se teď může projevit naplno problém, který už trvá léta. Dlouhodobě chybějí lékaři. „Lékařů v pracovním úvazku máme celkem 58, ale v součtu, protože jsou některé pracovní úvazky nižší, to dává 40,5 pracovních úvazků. Kdybychom chtěli úplně naplnit výjezdové skupiny jenom kmenovými lékaři, tak bychom jich potřebovali 57,5,“ popisuje Lejsek.

Stejná situace je i v Ústeckém kraji. „Abychom žádné organizační změny nemuseli dělat, znamená to, že bychom měli sehnat další lékaře. Ale nedostatek lékařů je chronický a letitý. Snaha vedení záchranné služby byla je sehnat, ale lékaři ochotní sloužit na záchranné službě na trhu práce prostě nejsou,“ tvrdí ředitel ústecké zdravotnické záchranné služby Ilja Deyl.

Situaci zachraňují takzvaní dohodoví lékaři. Ti mají svoji ordinaci nebo pracují v nemocnici a k tomu ještě jezdí v sanitkách. Liberecká záchranka jich má 37.

„S tím, že během letošního roku máme předjednáno přijetí dalších dvou lékařů do českolipské oblasti a tří lékařů na dohodu o pracovní činnosti, kteří posílí řady a sníží tak nároky na přesčasovou práci stávajících zaměstnanců,“ dodává Lejsek.

Lékaři odcházejí za prací do zahraničí

Další lékaře hledají. Jenže nejsou, a když ano, často odcházejí za prací do zahraničí. Hodně například do Německa, kde je zaplatí až trojnásobně lépe.

Celý čnánek najdete na serveru Českého rozhlasu nebo ZDE.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!