Zákoník nepřinese prudký růst odškodnění, zaznělo na sjezdu ČLK

Ilustrační foto; soud, zákony, spravedlnost

Nový občanský zákoník nepřinese mnohonásobný nárůst odškodnění pacientům a jejich blízkým, jak se někteří lékaři obávají. Na brněnském sjezdu to řekl šéf právní kanceláře České lékařské komory (ČLK) Jan Mach s odvoláním na postoj specializovaného senátu Nejvyššího soudu. Katastrofické vize, že se roztočí soukolí obrovských částek, se nejspíš nenaplní, uvedl Mach.

Na sjezdu však přesto zněla kritika na adresu zákoníku, a to jak kvůli obavě z nutnosti platit vysoká odškodnění, tak kvůli nesouladu se zákonem o zdravotních službách. Obě normy se v některých bodech rozcházejí. Soudům bude podle komory dlouho trvat, než najdou ustálený výklad. „Jak lékaři tak pacienti se stanou pokusnými králíky, na kterých budou soudy vytvářet nějakou judikaturu. Může to trvat řadu let a výsledkem budou obtížné životní osudy,“ řekl prezident lékařské komory Milan Kubek.

Legislativní náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek před několika dny kritiku lékařů odmítl. Mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách podle něj existuje jasná dělicí čára a při aplikaci má vždy přednost speciální norma. Jen tam, kde zákon o zdravotních službách problematiku výslovně neřeší, se uplatní nový občanský zákoník.

Politování nad nesouladem mezi oběma normami vyjádřili lékaři v jednom ze závěrečných usnesení brněnského sjezdu. Zároveň uložili vedení komory, aby iniciovalo zákon o lékařích a pacientech, který by odstranil rozpory a rozdílná pravidla. Pro zákon, který jasně upraví práva a odpovědnost pacientů i zdravotníků, se vyslovil také Svaz pacientů ČR. Existuje již návrh, který vzešel ze Senátu. „Prosazuji, aby se stal vládním návrhem včetně zakotvení pozice pacientských ombudsmanů,“ uvedla v prohlášení viceprezidentka Svazu pacientů ČR Alena Gajdůšková.

Nový občanský kodex například nahrazuje vyhlášku o bodovém ohodnocení bolestného. Nově tak soud zhodnotí veškerá strádání, bolest či psychickou újmu a rozhodne dle své úvahy. Nejvyšší soud však podle Macha trvá na tom, že musí existovat nějaké vodítko, a upřednostňuje pro tento účel mezinárodní klasifikaci poškození zdraví podle Světové zdravotnické organizace.

Budoucí odškodnění například za apalický syndrom u dítěte, tedy nenávratné poškození mozku spojené s vegetativním stavem, odhadl Mach na 10 až 12 milionů korun. Dosavadní nejvyšší částka přiznaná za samotné postižení činí podle Macha 18 milionů korun. Další peníze soudy přiznávají za každý další rok až do smrti pacienta, právo na náhradu mají také osoby blízké.

Další změna spočívá v náhradě osobnostní újmy, která se bude nově řešit společně s náhradou škody na zdraví v jednom řízení u soudu prvního stupně. Odstraní se tak dvojkolejnost, podotkl Mach. Náhrada nemajetkové újmy bude také nově náležet nejen pacientovi, ale každému, kdo jeho újmu cítí jako osobní neštěstí. U náhrady pozůstalým za usmrcení člověka vypouští nový občanský zákoník pevně stanovené částky. Dosud se za usmrcení vyplácelo nejbližším osobám 240.000 korun, sourozencům pak 150.000 korun. Nový kodex uvádí, že náhrada blízkým osobám má být odstupňována podle vřelosti vztahů s usmrceným.

Nový občanský zákoník nahradí od začátku příštího roku kodex z roku 1964. Mnozí odborníci se letos vyslovili pro odklad. Podle kritiků totiž soudy nejsou dostatečně připravené, kodex je prý nesrozumitelný a veřejnost nemá dost informací. Premiér v demisi Jiří Rusnok v říjnu řekl, že odložení již není možné.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!