Zaměstnavatelé jsou proti zrušením karence, stěžují si na náklady

Zaměstnavatelé ostře nesouhlasí s dnešním rozhodnutím poslanců, aby od července 2019 v prvních třech dnech nemoci začali platit stonajícím pracovníkům 60 procent základu příjmu.

Zrušení třídenní karenční doby podle zástupců podnikatelů povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem, zástup za nemocné budou za rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná.

„Ze sociálního dialogu se stal sociální diktát. Ministerstvo práce si prosadilo společně s odbory svůj záměr, bez jakéhokoliv kompromisu nebo vstřícného kroku. Nepamatuji v minulosti, kdy ministerstvo postupovalo tímto způsobem. To je na celé záležitosti ještě horší než to, že zrušení karenční lhůty je hlavně politické gesto, než promyšlený krok, který by měl pomoci skutečně nemocným pracovníkům,“ řekl ČTK předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta,“ uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Podle něj firmy budou muset chybějící zaměstnance nahradit, a to většinou při přesčasech, což bude znamenat další náklady na odměny a organizaci.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v době rekordně nízké nezaměstnanosti nebudou mít podniky šanci zástup za chybějící síly najít. Menší a střední podniky se tak mohou dostat do existenčních problémů, míní Dlouhý. „Kompenzace snížením odvodů o 0,2 procentního bodu je směšná. V žádném případě nevyváží finanční a personální dopady na firmy,“ řekl šéf komory. Dodal, že podle odhadů by dodatečné mzdové a personální náklady s odvody mohly činit až pět miliard korun.

Podle Dlouhého si zaměstnavatelé uvědomují, že není dobré, když jejich lidé chodí do práce nemocní. Řada z firem proto nabízí dny na zotavenou tedy takzvané sickdays či jiné benefity. „Dnešní rozhodnutí je politické. Vlastně platíme za to, že vznikla určitá koalice po posledních volbách,“ dodal Dlouhý.

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák míní, že poslanci schválili pro firmy nejhorší možnou z variant, o nichž tripartita diskutovala. Dlouhý podotkl, že zákonodárci nepřijali žádný ze změkčujících pozměňujících návrhů. „Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace,“ dodal Hanák. Sleva na pojistném o 0,2 procentního bodu podle něj zvýšené náklady kvůli proplácení prvních tří dnů nemoci nepokryje.

Podle ministerstva práce by se nemocnost mohla zvýšit o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady tedy podle odhadů vzrostou asi o osm miliard korun. Snížením odvodů se ušetří přibližně tři miliardy. Dopadne to především na výrobní firmy, poznamenal Hanák.

„Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší,“ řekl šéf svazu. Podle něj se změní firemní benefity, některé firmy mohou sickdays nebo pátý týden dovolené zrušit.

Wiesner podotkl, že karence je běžná v řadě evropských zemí. „Jedním z důvodů zavedení karenční doby v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců, které následně významně kleslo. ČR patřila zejména před zavedením karenční doby ke státům s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti v Evropě. Do této situace se nyní pravděpodobně opět vrátíme,“ uvedl Wiesner.

Sněmovna dnes schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů návrh sociální demokracie se zrušením karenční doby. Novela zákoníku práce nyní zamíří k posouzení senátorům. Komora se na ně chce obrátit a zaslat jim dopis se svými argumenty

Zaměstnavatelé jsou proti zrušením karence, stěžují si na náklady
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů