Zastaralé rentgeny nezmizí, i když měly

Výsledků studie, kterou slibovalo Ministerstvo zdravotnictví, se odborníci dodnes nedočkali. Zdravotnická zařízení mají na výměnu radioaktivních zářičů, které nesplňují nové předpisy, další tři roky…

Praha – Z lékařských ordinací nezmizí od 1. července stovky zastaralých rentgenů, jak před rokem a půl slibovalo Ministerstvo zdravotnictví.

Úřady tvrdí, že posunutí termínu neohrozí pacienty – podle odborníků ani starší přístroje neozáří pacienty nad přípustné limity. Nicméně připouštějí, že rentgen v horším stavu může ztížit diagnostiku některých případů.

Z téměř 7000 tisíc rentgenů v Česku je i dnes asi polovička používaná už víc než deset let, z toho některé přes patnáct. Hranice v Evropské unii, po jejímž překročení je přístroj považován za zastaralý, je osm let.

Zdravotnická zařízení obnovila s pomocí státního příspěvku 36 rentgenů, mamografů a dalších přístrojů s ionizujícím zářením. Letos má ministerstvo dát peníze na sedmatřicet dalších. Několik desítek nových přístrojů si někde zdravotnická zařízení nakoupila sama. „Zásadní výměna rentgenů ale nepřišla,“ říká předseda Radiologické společnosti Jan Šprindrich.

Ministr peníze nezískal

Namísto obměny se přechodné období, v němž se musejí nahradit nevyhovující přístroje, protáhlo do roku 2005. „Zasloužilo se o to přijetí dalších zákonů a novel, a to především jeden z dílny Ministerstva zdravotnictví. Ministr Bohumil Fišer přitom předloni prohlašoval: „Chceme obyvatele zavedením moderní techniky co nejvíce ochránit před ionizujícím zářením. Stále nové informace z vědeckého výzkumu ukazují, že toto záření škodí už v nejmenších dávkách.“

Poslanci nicméně ministrovi při schvalování rozpočtu neuvěřili. Jeho představu, že by se do roku 2003 mělo na obnovu zdrojů záření v medicíně každoročně dávat 900 miliónů korun, radikálně změnili – předloni snížili sumu na 90 miliónů, loni na 220 miliónů. Státní peníze přesunuli na jiné stavby ve zdravotnictví. Navzdory Fišerovým slovům, která zazněla ve sněmovně: „O každou korunu, která se přesune jinam, bude nějaký člověk víc ozářen.“

Podle některých expertů si však ministr za prohru mohl sám. „Ministerstvo nepředložilo analýzu, kolik těchto přístrojů vlastně v republice potřebujeme, jak se využívají, jestli jsou dobře rozmístěny,“ prohlásil náměstek předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Zdeněk Prouza.

Jasná koncepce chybí podle něho řadu let. Úředníci resortu na otázku, zda existuje, neodpovídají.

Vyhraje finský model?

Zdeněk Prouza i Jan Šprindrich z Radiologické společnosti tvrdí, že zastaralé přístroje jsou pod dohledem. „Nemusí se všechny hned vyměnit. Často se kontrolují. Pokud by porušovaly podmínky radiační ochrany, zakázali bychom je,“ říká Prouza.

Experti nicméně dodávají: Moderní přístroje by lékařům a tedy i pacientům daly jistotu. I když totiž rentgen vyhovuje normám, může být zastaralý „lékařsky“. Technická úroveň přístroje podmiňuje i správnou diagnostiku – na špatně seřízeném aparátu může lékař přehlédnout třeba nalomený obratel. „To je povinnost Ministerstva zdravotnictví hlídat, zda úroveň diagnostiky či terapie odpovídá současným požadavkům medicíny. Konečný souhlas, jestli se daný typ přístroje může používat v klinické praxi, vydává ze zákona zdravotnický resort,“ uvedl Prouza.

Stát by podle odborníků měl konečně posoudit, kde drahé přístroje potřebuje – a až poté investovat do jejich modernizace. „Například ve Finsku vozí lidi na tato vyšetření desítky až stovky kilometrů sanitou. Spočítali si, že u náročnějšího vyšetření či terapie je specialista, lékař, fyzik a přístroj daleko dražší než řidič a sanitka. A dospěli k závěru, že je lepší, když tato zařízení pojedou na dvě směny, aby se zaplatila. Když jsem jim řekl, kolik máme my těchto přístrojů i z dřívějška, řekli, že ten socialismus musel být strašně bohatý systém,“ dodal Prouza.

Dotace z programu Ministerstva zdravotnictví

„Atomový zákon“:

V roce 2001 ministerstvo rozdělilo pro 21 zdravotnických zařízení 92 miliónů korun na obměnu 36 přístrojů.

V roce 2002 bylo schváleno a rozdělí se pro 21 zdravotnických zařízení 200 miliónů korun na obměnu 37 přístrojů. *)

(Dotace tvoří třetinu pořizovací ceny přístroje.)

Pramen: Ministerstvo zdravotnictví

Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 8.4.2002

Ohodnoťte tento článek!