Zdraví nemocní stojí 27 miliard

Češi jsou co do počtu a délky neschopenek jedním z nejvíce nemocných národů Evropy. Nemocní ochudí zemi za rok o 82 miliard korun. O třetinu této částky přitom nepřichází země kvůli lidem skutečně nemocným, ale kvůli simulantům. Nebýt jich, suma vynaložená na nemocenskou by byla o 27 miliard korun nižší, říká čerstvě zveřejněná zpráva ČSÚ…

Češi jsou co do počtu a délky neschopenek jedním z nejvíce nemocných národů Evropy. Ekonomiku to výrazně poškozuje. Nemocní ochudí zemi za rok o 82 miliard korun. O třetinu této částky přitom nepřichází země kvůli lidem skutečně nemocným, ale kvůli simulantům.

Nebýt jich, suma vynaložená na nemocenskou by byla o 27 miliard korun nižší. K těmto závěrům dochází nová analýza, kterou včera zveřejnil Český statistický úřad.

Kde vznikají ztráty

Za ztráty z nemoci označují statistici jednak částku, kterou vyplatí na neschopenkách stát, a dále ušlé hodnoty, které by nemocní přinesli, kdyby pracovali. Jsou to především zisky jejich zaměstnavatelů a daně, o něž pak přichází stát.

Simulanty označuje za výrazný problém pro veřejné finance jak opoziční ODS, tak vláda. Zpřísnění nemocenské je jednou z důležitých úspor ve státních financích, které koalice nyní připravuje.

„Ať mi nikdo neříká, že Češi jsou více nemocní než všechny národy kolem. Máme nejvyšší nemocnost. Není to dáno zdravotním stavem populace, je to dáno systémem,“ řekl premiér Stanislav Gross, když o víkendu v ČSSD argumentoval pro zpřísnění sociálních dávek.

Poté, co Špidlův kabinet letos od ledna snížil v prvních třech dnech nemoci dávky na polovinu, zaplatil stát do října na nemocenské o čtyři miliardy méně než loni – 24 místo 28 miliard korun.

Slovenská vláda přišla s razantnější reformou – v prvních deseti dnech nemoci platí neschopenku lidem zaměstnavatel. Výsledek? „Loni byly denně na neschopence v průměru 104 tisíce lidí, letos 69 tisíc,“ říká mluvčí slovenského ministerstva práce Martin Danko.

Zrušit neschopenky

Podobnou cestou se chce nyní vydat i česká vláda. Od roku 2006 by měl první dva týdny nemoci proplácet lidem zaměstnavatel. Výjimku budou mít malé firmy, jejichž lidi bude nadále platit stát.

Ekonom Ondřej Schneider z Fakulty sociálních věd UK je však přesvědčen, že tato vládní reforma je polovičatá. „Nemocenskou by měly mít na starost přímo zdravotní pojišťovny, lépe si ohlídají lékaře. Další možností je neschopenky zcela zrušit a přimět lidi, ať se pojišťují dobrovolně,“ navrhuje.

Zneužívání neschopenek má v Česku řadu podob. Lidé buď utíkají stonat v obavách z nezaměstnanosti, nebo je ke známému lékaři pošle zaměstnavatel, který zrovna nemá zakázky. Toho se nyní obává úřad práce v Ostravě. Z tamější ocelárny Ispat Nová huť odchází šestnáct set dělníků. A část z nich uteče na nemocenskou.

„Zažili jsme to, když lidé před rokem odcházeli z Vítkovic. Desítky jsou stále na nemocenské,“ říká mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová.

Statistici v analýze upozorňují, že vůbec nejvíce stonají lidé s nízkými platy a ti, kdo pracují v sezónních oborech. Například lesník či zemědělec loni prostonal v průměru 37 dní. Úředníci, kteří tráví spolu s vojáky a učiteli na neschopenkách vůbec nejkratší dobu, byli nemocní jen 22 dní. Stát totiž na rozdíl od soukromých firem má na platy vždy zajištěny peníze.

JAK STONAJÍ PRACUJÍCÍ ČEŠI:
Jsou nemocní příliš dlouho:
Pokud Češi onemocní, chybějí v práci v průměru 30,5 dne. Tedy o dvanáct dní déle než na počátku devadesátých let.
Jeden z nejnemocnějších národů
Rakušané, Slovinci či Maďaři stonají o polovinu méně. Na Čechy se dotahují jen Švédi, kterých chybí v práci denně šest ze sta.
Stonají především lidé s nízkými platy
Nejčastěji jsou nemocní zemědělci či lesníci a lidé, kteří berou nízké platy. Naopak státní úředníci, učitelé a lidé s platem nad třicet tisíc stonají zřídka.
Zdroj: Český statistický úřad

Lenka Zlámalová, Aleš Vojíř, Petr Holub, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!