Zdravotní pojištění není dobrý byznys, ztrátová je nejen VZP

Všechny domácí zdravotní pojišťovny kromě tří skončily v loňském roce ve ztrátě. Schodek hospodaření všech devíti ústavů dosáhl dohromady 1,2 miliardy korun. Pojišťovny přitom rok předtím ohlásily zisk 1,4 miliardy…

Vyplývá to z hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění, které dnes vládě předloží ministři financí a zdravotnictví.

I hospodaření největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), u níž je pojištěno zhruba sedm z deseti obyvatel, vloni skončilo schodkem 614 miliónů. O rok dříve vykazovala zisk 273 miliónů.

Ze všech devíti zdravotních pojišťoven vydává právě VZP za péči poskytovanou jejím pojištěncům nejvíce peněz. Jejími pojištěnci jsou podle mluvčího Jiřího Suttnera především starší lidé, kteří jsou častěji a závažněji nemocní. Jejich léčba je pak mnohem nákladnější.

Vloni pojišťovna za jednoho pacienta zaplatila v přepočtu zhruba čtrnáct tisíc korun. Tedy o dvanáct procent víc, než v roce 2001. Důvodů loňského zadlužení je však více.

„Přibývá pracovních neschopností a při nich pojištěnec ani jeho zaměstnavatel nebo stát neplatí zdravotní pojištění. Navíc mzdy rostou pomaleji, než se odhadovalo. Více je také nezaměstnaných,“ vyjmenovává některé z možných příčin mluvčí Suttner.

Na záporných číslech se podle něj projevují i staré dluhy plátců pojistného, hlavně bývalých státních podniků. Včetně penále dosahují kolem 25 miliard korun.

Oproti roku 2001 se výrazně zhoršily i finanční výsledky hospodaření ostatních pojišťoven.

Kvůli prudkému nárůstu výdajů na zdravotní péči byly jejich výdaje vyšší o 592 miliónů korun než příjmy. Z osmi pojišťoven skončily v „plusu“ pouze Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, OZP bank, pojišťoven a stavebnictví a Revírní bratrská pokladna.

„Náklady na zdravotní péči neustále stoupají. Rychleji než výběr pojistného,“ potvrzuje Miloslav Vokurka, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny.

Autoři zprávy tvrdí, že zatímco výdaje v roce 2002 vzrostly o 4,8 procenta, příjmy jen o 2,8 procenta. V roce 2001 činil rozdíl mezi příjmy a výdaji necelé procento.

Aby se dluhům předešlo, je podle Vokurky nutné platit nemocnicím a lékařům méně, aby péče nebyla tak drahá. „Kromě toho je až moc zdravotnických zařízení. Lékařům navíc chybí dostatečná kontrola, jaké úkony pacientům skutečně dělají,“ řekl.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková musí podle zprávy vládě říct, jak změní systém financování zdravotnictví, aby se jeho dluhy nezvyšovaly. Společně s ministrem financí přiznává, že zdravotní pojišťovny nezachrání ani plánovaný systém plateb podle diagnózy.

Hodnocení nicméně doporučilo vládě schválit výroční zprávy a účetní závěrky pojišťoven. Výroční zprávu a účetní závěrku VZP dostane Poslanecká sněmovna.

Adéla Čtvrtečková, Hospodářské noviny, 3.9.2003

Ohodnoťte tento článek!