Zdravotní sestry zatím do EU neodcházejí

Po vstupu České republiky do Evropské unie zaznívaly ze zdravotnických zařízení předpovědi hromadného odchodu zdravotních sester za lépe placenou prací do zahraničí. Jak se Právo přesvědčilo v Brně i na dalších místech kraje, zatím se obavy nenaplnily…

„Já dokonce těm, které odcházejí, fandím,“ řekla Erna Mičudová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ve Fakultní nemocnici Brno (FNB). Odcházejících není tolik, aby ohrozily chod velké nemocnice a většina z nich se rozhodla ještě před 1. květnem 2004.

Čtyři dívky odešly z FNB do Kanady, čtvrtá čeká na pracovní povolení. Všechny uchazečky o práci zdravotní sestry (případně sestry na gynekologicko-porodnickém oddělení či na jiných specializovaných pracovištích) si musí předem vyřídit nostrifikaci, uznání svého vzdělání.

Mohly by sice ihned pracovat jako sanitárky, to však, podle informací Mičudové, žádná vystudovaná sestra nechce.

Přitom získat nostrifikaci není snadné. Konkrétně v Rakousku musí složit nostrifikační zkoušky rovněž české absolventky, které se prokáží vysokoškolským diplomem s titulem bakalářky.

Přitom země, které jsou v EU déle než Česko, si vzájemně uznávají vzdělání nejen zdravotních i jiných sester.

Mezery v hygienických postupech

Mičudovou rakouští partneři ujistili, že nepochybují o odbornosti našich děvčat, ale mezery by prý měly ve znalostech tamních hygienických i jiných předpisů. Na pozadí ale také jsou určité obavy z přílivu sester z nových členských zemí.

Potvrzuje to Jana Marounková, šéfová ošetřovatelské péče v Dětské nemocnici, která je součástí FNB. Podle jejích informací nemá Rakousko a též Německo příliš velký zájem o české sestry.

Více možností nabízí podle ní Irská republika. Jen v Dětské nemocnici je za rok v pohybu na 60 sester, ale jen velmi malá část míří do zahraničí.

Neznalost jazyka

Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně Hilda Vorlíčková vidí hlavní překážku pro odchod sester v neznalosti jazyka.

„Absolventky českých středních zdravotnických i vyšších odborných škol nejsou vybaveny na samostatnou práci v cizině,“ tvrdí.

Z MOÚ odcházejí mladé sestry za prací do ciziny, ale jen jednotlivě. Pracují na onkologiích v Nizozemsku, Dánsku, Německu i v Saúdské Arábii a v USA.

Hromadně neodcházejí ani sestry ze soukromé Nemocnice Boskovice na Blanensku, i když mají o trochu méně peněz než jejich kolegyně ve státních zařízeních.

Jejich průměrný letošní plat je 14 500 korun hrubého. Podle tamní tiskové mluvčí Martiny Přichystalové také od nich odcházejí sestry do ciziny jen sporadicky.

Podle nedávné ankety na Klinice geriatrie, ošetřovatelství a praktického lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (zúčastnily se sestry z FNB i z Fakultní nemocnice u sv. Anny) by chtělo 36,7 procenta dotázaných sester využít možností volného pohybu pracovníků po členských státech a pracovat v zahraničí.

Měly by více peněz, nové zkušenosti, zdokonalily by se v cizím jazyku. Životní realita je ale jiná. Neodešla téměř žádná.

Jan Trojan, Právo

Ohodnoťte tento článek!