Přejít na obsah

Zdravotnický výbor chce analýzu změn hygienických stanic

zpět
19.11.2009
dokumenty, kartotéka, záznamy
zvětšitdokumenty, kartotéka, záznamyZdroj: www.thomasnet.com

dokumenty, kartotéka, záznamy | Zdroj: www.thomasnet.com

 

Poslanci ze zdravotnického výboru žádají, aby jim ministerstvo zdravotnictví předložilo analýzu důvodů k zeštíhlení sítě hygienických stanic a jeho dopadů. Při rozhodování o rozpočtu na příští rok v kapitole zdravotnictví to výbor odhlasoval na návrh poslance KDU-ČSL Ludvíka Hovorky.

Tomu se nelíbí, že ministerstvo šetří na státní síti hygienických stanic a zdravotních ústavů. I přes námitky výbor nakonec rozpočet ministerstva schválil. O rozpočtu jako celku bude rozhodovat sněmovna.

Ministerstvo zdravotnictví bude podle návrhu kapitoly rozpočtu příští rok hospodařit s příjmy ve výši zhruba 576 milionů korun a výdaji ve výši asi 7,8 miliardy korun.

Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr uvedl, že se ministerstvu podařilo meziročně snížit náklady na státní správu uvnitř ministerstva asi o 11 procent.

I tak dosahují náklady na státní správu 1,9 miliardy korun. Podobné množství peněz spolkne ústavní péče. Na různé zdravotnické programy by měla jít zhruba miliarda korun, na vědu a výzkum asi 840 milionů korun.

Hovorka kritizoval Šnajdra za změny v síti hygienických stanic. Ministerstvo například změnilo dlouholetou praxi, kdy stanice rozdělovaly očkovací látky lékařům.

Zvolilo údajně efektivnější způsob distribuce přes soukromou firmu. Podle ministerstva neměly stanice dostatečné vybavení, modernizace by prý byla dražší než svěřit úkol soukromé firmě.

Hovorka upozorňoval na to, že poslanci neviděli jedinou analýzu, která by neefektivitu ústavů a stanic dokazovala. „Já chci vědět, na základě čeho se tak děje, protože v každém návrhu rozpočtu se objevuje věta, že probíhá analýza činností krajských hygienických stanic, ale my jsme nikdy tu analýzu neviděli,“ řekl Hovorka.

To samé se podle Hovorky týká i zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V roce 2006 bylo pro zdravotní ústavy vyčleněno 887 milionů korun, v roce 2008 pak 341 milionů korun, v roce 2009 už jen 290 milionů pro SZÚ a pro zdravotní ústavy nic a pro příští rok se předpokládá pro SZÚ pouhých 214 milionů korun.

„Já se domnívám, že tady dochází k ohrožení krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů a SZÚ a mám obavu, že ten systém, který tady dnes je, se začíná rozpadat,“ doplnil Hovorka.

Výbor s Hovorkou souhlasil a požádal ministerstvo o dodání materiálu, který by vysvětlil situaci hygienických stanic a zdravotnických ústavů od roku 2006. Výbor chce analýzu na stole vidět do konce tohoto roku.

„Ano, dochází k redukcím personálu, my nepotřebujeme ty lidi, kteří to dělali, ani ta auta, přinese to úspory v provozních nákladech,“ řekl ke změnám stanic náměstek Šnajdr. „Nechci, aby hygienik dělal skladníka a závozníka,“ dodal Šnajdr.

Zdravotní ústavy mají nyní podle Šnajdra asi o tisíc zaměstnanců méně, hygienické ústavy o několik set lidí méně, přitom jejich výkon se prý nezměnil. „Nedotujeme neefektivitu,“ uvedl náměstek.

Výbor souhlasil s návrhem na předložení analýzy, nicméně nevzal v potaz Hovorkovy návrhy na navýšení rozpočtu pro hygienické stanice a ústavy. Hovorka navrhoval, aby se hygienické stanice příští rok dostaly oproti současnému návrhu rozpočtu 200 milionů korun, na zajištění chladicích zařízení pro skladování očkovacích látek pak o dalších 50 milionů korun.

Hovorka neuspěl ani s návrhem přidat Státnímu zdravotnímu ústavu 75 milionů korun ani navýšit prostředky na různé preventivní programy.


Komentovat článek: Zdravotnický výbor chce analýzu změn…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Zdravotnický výbor chce analýzu změn…

Komentáře

1 komentář
Jaroslav Kříž Ministerstvo zanedbává prevenci  | 19. 11. 2009 17:18

Ministerstvo zdravotnictví si nevšímá zdravotního stavu obyvatelstva, neanalyzuje jeho vývoj a nehledá efektivní cesty jeho zlepšování. Národní program zdraví schválený v r. 2002 vládou měl být promyšlenou cestou opírající se o zkušenosti WHO, bez aktivity MZ však sklouzl do formality a je téměř zapomenut. Vedoucí manažeři MZ nejsou osobnosti se schopností koncepčně a politicky myslet a jejich obzor sahá jen k rozpočtu na příští rok. Snaha ušetřit prostředky za každou cenu je vede ke katastrofálnímu podceňování prevence nemocí a podpory zdraví. Vytváří to skrytou, ale reálnou hrozbu pro růst nákladů na léčení nemocí a jejich další ekonomické důsledky. Legislativní, organizační a rozpočtová opatření ministerstvo připravuje v zákulisí, nejedná s odbornou veřejností a neanalyzuje důsledky svých řešení. Napomáhá tomu obsazení řady důležitých funkcí lidmi bez náležitého vzdělání a erudice. Hygienická služba po listopadové revoluci prošla kvalitativním vývojem, který směřoval k pokrokové orientaci na primární prevenci a podporu zdraví. Akcent na tržní a partikulární zájmy tento trend zastavil a dosažený pokrok znehodnotil. Už dnes se začíná nedostávat prostředků na léčení nemocí. Neoživí-li se efektivní prevence nemocí a podpora zdraví, můžeme se s ekonomickou udržitelností zdraví a zdravotnictví v blízké době rozloučit.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné