přes rok ale zároveň trvají spory o jejich částečné či celkové zrušení.
Pro důležité reformní zákony nenašel ve sněmovně podporu Julínek a zatím ani Daniela Filipiová (ODS), která jej letos v lednu nahradila. Některé jejich prvky ale zařadila do vládou nedávno schváleného protikrizového zdravotnického balíčku.
Regulační poplatky, kritizované zejména opozicí, loni ušetřily deset miliard korun, pacienti vydali pět miliard korun a dalších pět miliard se ušetřilo omezením nadbytečné péče. Už dvakrát je vládní koalice pod tlakem redukovala. Nejprve loni v srpnu se zrušily poplatky za novorozence a poté, co v prosinci opozice ve sněmovně prosadila celkové zrušení poplatků, se letos v únoru poslanci spolu s ministryní Filipiovou dohodli na kompromisním senátním znění. Od dubna tak neplatí v ambulancích děti a dětem a seniorům se snížil roční ochranný limit z 5000 korun na polovinu.
Zrušení poplatků hrozí i nadále, dalšími návrhy se má zabývat sněmovna na nastávající schůzi, která začne 28. dubna. V krajích vedených ČSSD je pacientům proplácejí od letošního února, Středočeský kraj je začal hradit jako první již od ledna. ČSSD tak splnila slib o jejich zrušení, s nímž vyhrála loňské krajské a senátní volby.
Skutečnost, že Julínek podle kritiků neuměl dobře reformu ani poplatky vysvětlit a získat pro ně podporu, vedlo pak k výměně na ministerském křesle. Filipiová, která slíbila v reformě pokračovat, zahájila další jednání o úpravách Julínkových reformních zákonů. Nedávno ale vláda v demisi rozhodla, že předlohy týkající se zdravotnictví ze sněmovny stáhne.
Některé z novinek navrhovaných v těchto normách Filipiová přidala k vládou v březnu schválenému plánu na řešení dopadů krize na zdravotnictví. Plán obsahuje navýšení plateb státu pojišťovnám za děti, studenty a důchodce, a mimo jiné také vymezení standardu péče hrazené z pojištění. Opatření mohou podle Filipiové přinést 4,2 miliardy letos a 7,5 miliardy v příštím roce. Další 4,5 miliardy ročně přinesou dlouhodobá opatření, jako je vymezení standardu a nadstandardu péče, což umožní pacientům připlatit si na lepší péči.
Podporu nezískal Julínek ani pro předlohy o převodu pojišťoven a fakultních nemocnic na akciové společnosti. Proti demonstrovaly loni v květnu odbory, protestovaly vysoké školy, Univerzita Karlova hrozila, že na svých lékařských fakultách a fakultě farmaceutické ukončí výuku.
S protesty zdravotníků se musel vyrovnat už v prvním roce své funkce, kdy lékaři třikrát zavřeli ordinace kvůli platbám za léčbu a také protestovali proti připravovaným reformám.
Na popularitě Julínkovi nedodaly ani personální změny ve vedení fakultních nemocnic a ústavů či situace kolem rušení Úrazové nemocnice v Brně. Rozruch vyvolal i plánem zúžit počet traumacenter a novým výběrem špičkových komplexních onkocenter.
Zasadil se však o změny v systému stanovení cen léků a jejich úhrad ze zdravotního pojištění, což umožnilo příliv moderních léků a také snížení ceny u řady z nich. Větší dostupnost léčiv umožní také nová kategorie léků bez lékařského předpisu s omezením. Jako první do ní budou od května zařazeny léky s pseudoefedrinem.
Podle Julínka by bylo chybou od nynější reformy zdravotnictví odstoupit, ale už nemá smysl prosazovat reformní balík zákonů v současné sněmovně, která vyjádřila vládě nedůvěru. Lépe prý bude hledat podporu zákonodárců až po předčasných volbách.
ČTK