Zdravotnictví vedle reformy nejvíc řešilo rušení poplatků

27. 4. 2009 9:47
přidejte názor
Autor: Redakce
Za svého působení v druhé Topolánkově koaliční vládě přinesl ministr Tomáš Julínek (ODS) ucelený reformní plán českého zdravotnictví, realizoval však jen první kroky. Průlomem do dosud "bezplatné" zdravotní péče bylo zavedení regulačních poplatků...


přes rok ale zároveň trvají spory o jejich částečné či celkové zrušení.

Pro důležité reformní zákony nenašel ve sněmovně podporu Julínek a zatím ani Daniela Filipiová (ODS), která jej letos v lednu nahradila. Některé jejich prvky ale zařadila do vládou nedávno schváleného protikrizového zdravotnického balíčku.

Regulační poplatky, kritizované zejména opozicí, loni ušetřily deset miliard korun, pacienti vydali pět miliard korun a dalších pět miliard se ušetřilo omezením nadbytečné péče. Už dvakrát je vládní koalice pod tlakem redukovala. Nejprve loni v srpnu se zrušily poplatky za novorozence a poté, co v prosinci opozice ve sněmovně prosadila celkové zrušení poplatků, se letos v únoru poslanci spolu s ministryní Filipiovou dohodli na kompromisním senátním znění. Od dubna tak neplatí v ambulancích děti a dětem a seniorům se snížil roční ochranný limit z 5000 korun na polovinu.

Zrušení poplatků hrozí i nadále, dalšími návrhy se má zabývat sněmovna na nastávající schůzi, která začne 28. dubna. V krajích vedených ČSSD je pacientům proplácejí od letošního února, Středočeský kraj je začal hradit jako první již od ledna. ČSSD tak splnila slib o jejich zrušení, s nímž vyhrála loňské krajské a senátní volby.

Skutečnost, že Julínek podle kritiků neuměl dobře reformu ani poplatky vysvětlit a získat pro ně podporu, vedlo pak k výměně na ministerském křesle. Filipiová, která slíbila v reformě pokračovat, zahájila další jednání o úpravách Julínkových reformních zákonů. Nedávno ale vláda v demisi rozhodla, že předlohy týkající se zdravotnictví ze sněmovny stáhne.

Některé z novinek navrhovaných v těchto normách Filipiová přidala k vládou v březnu schválenému plánu na řešení dopadů krize na zdravotnictví. Plán obsahuje navýšení plateb státu pojišťovnám za děti, studenty a důchodce, a mimo jiné také vymezení standardu péče hrazené z pojištění. Opatření mohou podle Filipiové přinést 4,2 miliardy letos a 7,5 miliardy v příštím roce. Další 4,5 miliardy ročně přinesou dlouhodobá opatření, jako je vymezení standardu a nadstandardu péče, což umožní pacientům připlatit si na lepší péči.

Podporu nezískal Julínek ani pro předlohy o převodu pojišťoven a fakultních nemocnic na akciové společnosti. Proti demonstrovaly loni v květnu odbory, protestovaly vysoké školy, Univerzita Karlova hrozila, že na svých lékařských fakultách a fakultě farmaceutické ukončí výuku.

S protesty zdravotníků se musel vyrovnat už v prvním roce své funkce, kdy lékaři třikrát zavřeli ordinace kvůli platbám za léčbu a také protestovali proti připravovaným reformám.

Na popularitě Julínkovi nedodaly ani personální změny ve vedení fakultních nemocnic a ústavů či situace kolem rušení Úrazové nemocnice v Brně. Rozruch vyvolal i plánem zúžit počet traumacenter a novým výběrem špičkových komplexních onkocenter.

Zasadil se však o změny v systému stanovení cen léků a jejich úhrad ze zdravotního pojištění, což umožnilo příliv moderních léků a také snížení ceny u řady z nich. Větší dostupnost léčiv umožní také nová kategorie léků bez lékařského předpisu s omezením. Jako první do ní budou od května zařazeny léky s pseudoefedrinem.

Podle Julínka by bylo chybou od nynější reformy zdravotnictví odstoupit, ale už nemá smysl prosazovat reformní balík zákonů v současné sněmovně, která vyjádřila vládě nedůvěru. Lépe prý bude hledat podporu zákonodárců až po předčasných volbách.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?