Přejít na obsah

Zdůvodnění výsledků výběrových řízení bývá tajné

zpět
19.10.2007

Proč má pojišťovna při výběrových řízeních poslední slovo? Proč se někdy rozhoduje jinak, než doporučí výběrová komise? „Po skončení výběrového řízení může pojišťovna přihlédnout k okolnostem, které se člen komise dozvěděl během jednání a nepokládal je za tak závažné, aby změnil předem připravené stanovisko pojišťovny,“ říká v rozhovoru pro Zdraví.Euro.cz ředitel VZP Pavel Horák...

Na otázky Zdraví.Euro.cz odpovídá ředitel VZP Pavel Horák

Podle zákona č. 48/1997 jsou členy komise zástupci čtyř institucí (krajského úřadu, pojišťovny, profesní organizace a odborník pro danou zdravotní péči). Znamená to, že v komisi sedí fyzicky čtyři lidé? Nebo je jich více?

Komise má 4 členy, podle zákona může zasedat, jsou-li přítomny alespoň 2/3 členů. Obvykle jich je ale více. Za pojišťovny se účastní výběrového řízení variabilní počet zástupců, většinou jeden za VZP a jeden za zaměstnanecké pojišťovny. Někdy ale může mít v komisi svého zástupce každá pojišťovna. Jsou také situace, kdy se pro každou pojišťovnu koná výběrové řízení (VŘ) separátně, tzn., že ve stejný okamžik zasedne více komisí, které se liší jen účastníkem pojišťovny – proto někdy výsledek VŘ může mít pro jednu pojišťovnu doporučující stanovisko a pro druhou nikoli. Nebo může být VŘ vyhlášeno pouze pro jednu pojišťovnu, např. v případě, kdy ostatní pojišťovny už uzavřené smlouvy mají, nebo zdravotnické zařízení nechce smlouvu se všemi pojišťovnami. Jestliže některá zdravotní pojišťovna zástupce nepošle a chybí např. i zástupce profesní organizace, pak se pro tuto pojišťovnu nehlasuje, protože není dostatečný počet členů komise.

Co se děje v případě, že hlasování skončí nerozhodně?

Otázku ohledně počtu členů komise řeší vyhlašovatel výběrového řízení. Jednací řád není stanoven závazným předpisem. Nejčastěji mívají komise 5 členů (2 za pojišťovny). Hlasování je tajné, stanovisko k výsledku zaujímá vyhlašovatel, tj. krajský úřad (v Praze MHMP) a sděluje je pojišťovně. Situace může být ještě složitější, pokud se do výběrového řízení přihlásilo více uchazečů. V tomto případě hlasování probíhá tak,že každý člen určuje pořadí uchazečů, a to pak předseda komise (ze zákona zástupce krajského úřadu) vyhodnotí.

Hlasování je tajné. Znamená to, že se dotyčný lékař či veřejnost nemůže dozvědět oficiální zdůvodnění výsledku výběrového řízení?

Stanovisko k výsledku výběrového řízení ze zákona zaujímá vyhlašovatel, tedy krajský úřad. Otázka, zda se může uchazeč či veřejnost dozvědět zdůvodnění výsledku, by proto měla směřovat na něj. Některé krajské úřady si ale pojem tajné hlasování vyložily tak, že výsledek uchazeči nesdělují, protože je tajný a sdělí ho pouze zdravotním pojišťovnám. V těchto případech ho pak pojišťovny uchazeči obvykle předají.

DÁLE ČTĚTE:

Výběrová řízení:srozumitelná a průhledná kritéria?

Poslanci schválili nejen poplatky

Je výběrové řízení jen fraškou?

Takže lékař či veřejnost se nemůže dozvědět oficiální zdůvodnění, proč komise rozhodla tak či onak…

Jak už bylo řečeno v předchozí odpovědi, výsledky oznamuje a případné zdůvodnění poskytuje svolavatel a tím je v případě ambulantních zařízení příslušný krajský úřad a v případě lůžkové péče Ministerstvo zdravotnictví. Standardním výsledkem VŘ je ale informace krajského úřadu, že je nebo není doporučeno zdravotní pojišťovně uzavřít smlouvu s daným zařízením.

Ze zákona není pojišťovna povinna se výsledkem výběrového řízení řídit. Smí dotyčný lékař či veřejnost znát oficiální důvody toho, proč se pojišťovna v daném případě rozhodla jinak než komise?

Pokud zdravotní pojišťovna i přes doporučující stanovisko vyhlašovatele výběrového řízení smlouvu neuzavře, bývá důvodem zpravidla naplnění sítě v dané odbornosti, tzn. že poskytování zdravotní péče je pro pojištěnce dostatečně zajištěno stávajícími smluvními zdravotnickými zařízeními.

Můžete uvést konkrétní příklady toho, proč se pojišťovna rozhodla jinak než členové komise?

Rozhodnutí za pojišťovnu většinou nečiní člen komise, ale statutární zástupce pojišťovny či jím pověřený vedoucí pracovník. V praxi je to tak, že pojišťovna jde do VŘ s dohodnutým stanoviskem na základě vnitřní analýzy a toto stanovisko člen komise za pojišťovnu vyjádří při hlasování. Míru rozhodovací autonomie mu zpravidla při přípravě stanoviska pojišťovny sdělí odpovědný pracovník. Po skončení výběrového řízení může pojišťovna přihlédnout k okolnostem, které se člen komise dozvěděl během jednání a nepokládal je za tak závažné, aby změnil předem připravené stanovisko pojišťovny, nebo ZZ dodatečně doloží doklady, které bránily souhlasu pojišťovny (další, zákonem nevyžadované doklady o odborné způsobilosti, další doporučení o odborné kvalitě, licence apod.), nebo je třeba harmonizovat výsledky několika různých VŘ (na každou odbornost téhož zdravotnického zařízení probíhá separátní VŘ).

Některé krajské úřady při více účastnících vyhlašují pořadí uchazečů (tzn., že předmětem VŘ není ZZ ale místo v síti) a každá z pojišťoven pak může podle naplněnosti sítě uzavřít smlouvu s různým počtem ZZ, které se ucházely o smlouvu ve VŘ. Dalším důvodem je to, že ZZ umístěné na území, kde se koná VŘ, má klienty z jiného kraje (např. Praha a Středočeský kraj), takže i při negativním stanovisku v Praze je někdy rozumné smlouvu uzavřít, protože ZZ slouží klientům, kteří do hlavního města dojíždějí.

Další příklady: Stanovisko, které se připravuje lokálně, nejčastěji na okresním pracovišti pojišťovny, může při dodatečném posouzení na základě odvolání, stížnosti uchazeče nebo místní samosprávy, z krajské či celostátní perspektivy vypadat jinak nebo se v průběhu doby změní situace a pojišťovna na to zareaguje.

Existuje nějaká možnost odvolání proti rozhodnutí pojišťovny o nasmlouvání zdravotní péče s daným lékařem?

Zákon o veřejném zdravotním pojištění v platném znění možnost odvolání neuvádí. Je ale možné, že z různých důvodů může zdravotní pojišťovna postoj k uzavření smlouvy změnit.

ČTĚTE NAZdraví.Euro.cz PŘÍŠTÍ TÝDEN:

Lékařka prohrála výběrové řízení, které neproběhlo podle zákona.


Novela zákona č. 48/1997 změní i způsob výběrových řízení. Co bude jinak?

Sledujte seriál na Zdraví.Euro.cz!

Iva Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

www.Zdravi.Euro.cz

Komentovat článek: Zdůvodnění výsledků výběrových řízení bývá tajné

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Zdůvodnění výsledků výběrových řízení bývá tajné

Komentáře

dalších 8 komentářů
Jiri Wicherek Re:Re:Je nadbytek výběrových řízení ?  | 21. 10. 2007 19:42

CLK to pres srdce prenese tak, jak to preneseme pres srdce my vsichni lekari - clenove CLK.

Dr. Kozlik Re:Re:Re:co chcete  | 19. 10. 2007 10:42

To chce mít práve písemně, žádné slibování "per hubam" Vám bohužel nikdo neskousne. Já ambuluji 3 roky, nejprve jsem obeslal ředitele ZP, kladné stanovisko VZP jsem dostal cca za 2 měsíce a pak začal budovat. I těsně před výběrovým řízením mi úřednice z VZP do očí tvrdila, že uzavření smlouvy je vysoce nepravděpodobné, ale já toměl černé na bílém a tak to šlo. Tedy jen u VZP, ČNZP, MA, ostatní se umoudřily až před rokem.

na vlastni kuzi Re:Re:co chcete  | 19. 10. 2007 06:19

kdyz vyberova komise da kladny posudek, reditel VZP se kterym jste jednal pred 2 mesici a slibil, ze smlouvu da tak vam tu smlouvu neda... za to nemuze zadna komise...Jsem z tech, co nejprve vybudovali ordinaci a pak se s ni mohli nechat vyfotit...

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné