Zeman nastínil tři opatření, která mají pomoci nemocnicím

Nemocnicím by podle prezidenta Miloše Zemana měla pomoci tři konkrétní opatření – pětimiliardové zvýšení plateb za státní pojištěnce, bezúročná půjčka pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) a změna úhradové vyhlášky.

Řekl to při při včerejší návštěvě Nymburka, kde zakončil svou třídenní cestu po Středočeském kraji. Reagoval tak na požadavek krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů, který Zemana v minulých dnech vyzval, aby použil své autority ke korekci přístupu vlády v demisi k nemocnicím. Podle štábu hrozí omezování péče.

Zeman poukázal na to, že ministerstvo zdravotnictví už nyní ve vládě prosadilo pětimiliardové zvýšení plateb na státní pojištěnce, což je podle prezidenta konkrétní akt, nikoli slib. Zdravotnictví spotřebuje za rok 290 miliard, z nich 220 platí pojišťovny, kterým na konci roku bude chybět na úhrady péče osm až deset miliard korun. Ministr zdravotnictví Martin Holcát navrhl zvýšení odvodů státu o 10,2 miliardy ročně, kabinet podpořil jen 4,7 miliardy.

Zeman poukázal i na to, že se uvažuje o bezúročné půjčce pro VZP a o změně úhradové vyhlášky k 1. lednu příštího roku, protože na ni bylo nejvíce stížností. Podotkl, že při nynější napjatosti státního rozpočtu je zejména zvýšení sazeb za státní pojištěnce pro mnohé resorty velice bolestivé. Ministři se podle něj jednomyslně shodli, že každý sníží své provozní výdaje o deset procent, aby těchto pět miliard korun mohlo být zdravotnictví poskytnuto.

Vláda ale podle štábu pomáhá jen pojišťovnám a sliby o pomoci nemocnicím zůstaly nesplněny. „Z mnoha nemocnic přicházejí požadavky zaměstnanců na odchod premiéra Jiřího Rusnoka,“ uvedl štáb v dopise prezidentovi s datem 14. října. Prezidenta štáb rovněž informoval o tom, že se obrátí na hlavní politické strany s požadavkem na jasné a jednoznačné stanovisko k dalšímu vývoji sítě nemocnic. Rusnok prý na tripartitě připustil, že zřejmě nebude jiné cesty, než aby některé nemocnice zkrachovaly.

„Zdravotnictví se bez pomoci dostane do krize, která vyvrcholí omezováním péče a dopady na zaměstnance,“ varovala šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Její svaz vstoupil do stávkové pohotovosti, podpořila ji největší odborová centrála a nyní se k ní připojily i lékařské odbory.

Štáb vyzval občany, aby podobně jako před rokem, kdy pojišťovny vypověděly všem nemocnicím smlouvy, své nemocnice bránili. Pod petice se tehdy podepsalo 100 000 lidí.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!