Dodala, že například život zachraňující lék Noradrenalin dodává společnost českým nemocnicím se ztrátou. „Prodejní cena je totiž limitována státem určenou maximální cenou, na kterou žád -ný jiný výrobce není ochoten přistoupit. Protože víme, že zdravotnictví nemůže být bez tohoto přípravku, řadu let ho dodáváme se ztrátou a bude tomu tak i dál,“ řekla Kudynová.
Správní řízení se Zentivou
Tvrdí, že Zentiva poskytuje pacientům v průměru o desítky procent levněji řadu léků než jiní výrobci. Příkladem je lék Simvacard na srdce, který je v porovnání se zeměmi jako je Španělsko, Portugalsko a Řecko o 64 procent levnější. Další kardiovaskulární lék Agen je o 66 procent levnější, Ibalgin 400 o 50 procent a Agapurin o 70 procent.
Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k porovnání cen léků v jednotlivých zemích tak, že se jako srovnatelný lék hledá lék s nejnižší cenou v 26 zemích Evropské unie.
Zásadní problém je podle Kudynové však v tom, že ceny léků nelze mechanicky přenášet mezi různými státy, protože v každém je jiná cenová hladina nejen léků, ale i doplatků. Například na Slovensku je výše doplatků u řady skupin léků velmi vysoká
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL) také zahájil minulý týden správní řízení se Zentivou o úhradách některých přípravků společnosti ze zdravotního pojištění. Chce, aby je zlevnil, protože například právě na Slovensku se prodávají levněji.
„Jenže tam jsou ceny jiné, protože pacienti za léky doplácí - např. za Helicid 57 korun a za Ramil 58 korun. Ústav uvedl jak ceny maximální, tak průměrné ceny výrobce, v médiích však byla uvedena jen cena maximální, za kterou Zentiva neprodává,“ tvrdí Kudynová.
Přípravky Ramil, Helicid a Lozap jsou dosud bez doplatku pro pacienta. „Jestliže SUKL rozhodl snížit úhradu v řádu desítek procent, nebudeme schopni v takovém rozsahu tuto změnu kompenzovat. Nikoli výrobce, ale stát rozhodl, že zmíněné léky nebudou plně hrazeny. A tím častější bude spoluúčast pacienta na předepsaném léku,“ tvrdí Kudynová.
Zentiva poprvé nastolila i otázku, co je cílem reformy ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS)¨. Podle společnosti by to mělo být zlepšení zdravotního stavu široké populace a zajištění léků pro každého.
„V oblasti léků to ale zatím vypadá, že hlavním cílem reformy je snížit spotřebu léků používaných pro dlouhodobé chronické nemoci a naopak podpořit používání drahých léků u relativně úzkých specializovaných indikací,“ informovala Kudynová.
Podle ní, pokud dojde v důsledku snížení úhrad ke zhoršení dostupnosti léků užívaných například pro prevenci závažných kardiovaskulárních onemocnění, třeba vysokého krevního tlaku a medikamentů na snížení hladiny cholesterolu, mohou stoupnout základy na léčbu pacientů právě díky zanedbané prevenci.
Úspora sto korun při omezení nebo přerušení preventivní léčby by se tak v budoucnu mohla změnit v růst nákladů o několik řádů.
„Nezodpovězenou otázkou probíhající reformy je, zda dát přednost léčbě závažných onemocnění pro užší skupinu pacientů nebo preventivní léčbě častých onemocnění u široké skupiny pacientů. Je zřejmé, že je nutné najít vhodnou rovnováhu,“ soudí mluvčí. Podle ní státní autority by si měly uvědomit, že rozdělují veřejné prostředky od občanů a firem. Nejde tedy o to, že výrobce nechce snížit cenu, ale o to, že pacient bude čelit spoluúčasti.
Cikrt: Léky musí být pro všechny
Slova Kudynové komentoval i mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Podle něj „Zentiva může upravit svoji politiku tak, aby její léky byly dostupné pro nejširší skupinu chronických pacientů“. „Zásadně odmítám, že by reforma vedla k tomu, že léky budou jen pro úzké skupiny pacientů,“ řekl Cikrt.
Podle Kudynové pochází od Zentivy více než čtvrtina všech léků v ČR, ale jde na ně jen desetina peněz pojišťoven určených na léky. Tři čtvrtiny léků dodávají jiné firmy, na ně jde 90 procent peněz. Léky Zentivy se užívají v primární péči, v níž se léčí až 80 procent českých pacientů.
Václav Pergl, Právo