Přejít na obsah

Živá voda pro zázračný lék?

zpět
9.6.2006

Když se poprvé objevila antibiotika, v představách velké části odborníků i laiků se zrodil sen o životě bez nemocí způsobených mikroorganismy (a těch je nepřeberné množství). Ale představa o „zázračném léku“ brzy vzala za své. Bakterie začaly proti novým preparátům kvapem získávat odolnost a náskok vědy rychle stahovaly...

Objevily se první výsledky zkoušek nového antibiotika. To by mělo být účinné i proti odolným kmenům. Mikrobi dokáží odolávat i nové generaci antibiotik

Když se poprvé objevila antibiotika, v představách velké části odborníků i laiků se zrodil sen o životě bez nemocí způsobených mikroorganismy (a těch je nepřeberné množství). Ale představa o „zázračném léku“ brzy vzala za své. Bakterie začaly proti novým preparátům kvapem získávat odolnost a náskok vědy rychle stahovaly.

Proto každý pokrok v této oblasti vzbudí živý ohlas. Vyvolala jej i zpráva ze včerejšího čísla časopisu Nature. Skupina vědců společnosti Merck pod vedením Jun Wanga představila první výsledky testů nové látky s antibakteriálním účinkem nazvané platensimycin. Získali ji z jihoafrické bakterie Streptomyces platensis.

Platensimycin má naději na úspěch především proto, jde na bakterie málo používanou cestou: brání jim ve výrobě mastných kyselin, látek, které jsou pro život buněk nezbytné.

„Takové látky byly popsány už dříve, u platensimycinu se však zdá, že má vyšší účinnost, a to i proti odolným kmenům“, říká Jaroslav Spížek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Při zkouškách dokázal platensimycin zbavit laboratorní zvířata i infekce „zlatým“ stafylokokem. Různé kmeny této bakterie si vyvinuly odolnost proti velké části užívaných antibiotik. Daří se jim i v antiseptických prostředích, například v nemocnicích.

Většina dnešních antibiotik působí jinak: buď narušuje buněčnou stěnu bakterií, nebo jim brání v syntéze bílkovin či DNA. Zhusta se tak stává, že odolnost proti jednomu druhu antibiotik přinese bakterii „bonus“ v podobě rezistence i vůči řadě jiných antibiotik, jejichž účinek je podobný.

Odborníci nechválí ale jenom výsledek: „Za izolací nové látky stojí zřejmě obrovská práce,“ říká Jaroslav Spížek. Skupina zkoušela 83 tisíc látek, každou z nich třikrát, vždy v jiných růstových podmínkách. A nejde jenom o „mravenčí práci“, ale také o chytrý přístup.

Vědci oněch 83 tisíc účinných látek zkoušeli proti geneticky oslabeným bakteriím. „Vadné“ mikroorganismy reagují na nepříznivé podmínky silněji, a proto je možné účinné látky snadněji identifikovat.

Genetický kód zkušebních bakterií přitom odborníci nezmasakrovali náhodně. Pokusné kmeny totiž byly oslabeny v těch metabolických procesech, které nejrozšířenější antibiotika nenapadají. Tím se zvýšila pravděpodobnost, že nové látky budou škodlivé jinak než většina dnešních preparátů.

Platensimycin musí projít ještě řadou zkoušek, než se dostane do praxe, a při nich se může objevit nečekaná překážka. Ale mohl by nám dost možná poskytnout pocit bezpečí. Alespoň na chvíli.

Nekonečný závod

K horečnatům závodům ve zbrojení se někdy přirovnává boj moderní medicíny proti škodlivým bakteriím. Tyto mikroorganismy totiž mají netušenou škálu způsobů přežití. Někteří vědci dokonce tvrdí, že za současných podmínek nemůžeme zvítězit.

Jistý mikrobiolog řekl, že „nová antibiotika jsou jako jemnější brandy pro pacienta se závislostí na alkoholu.“ Přesto nám zatím vlastně nic jiného nezbývá. Ruce do klína dost dobře složit nemůžeme. A pořád zbývá naděje, že jednou objevíme ten zázračný lék…

Lidovky.cz


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Lidovky.cz

Komentovat článek: Živá voda pro zázračný lék?

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné