Zrušené poplatky v nemocnicích: pacienti nespěchají domů

Nadlimitní péči o pacienty budou muset nemocnice uhradit ze svých rozpočtů. Nemocnice zvyšují náklady na stravu o tři miliony korun .

Ostrava – Několikatýdenní zkušenosti se zrušením stokorunových poplatků za pobyt v nemocnici ukazují i na skutečnosti, se kterými zdravotnická zařízení původně nepočítala. Tím je nárůst takzvané obložnosti nemocnic. Laicky řečeno – někteří pacienti nespěchají jako dříve z nemocnice domů, ale naopak se snaží pobyt si zde prodloužit. Ať už proto, že se o ně doma nemá kdo starat nebo tímto způsobem chtějí ušetřit na svých výdajích.

„V našich zařízeních skutečně registrujeme zvýšený tlak ze strany pacientů na prodloužení pobytu na lůžku. Jeto jev, který jsme zaznamenali například na odděleních interní medicíny, neurologie, chirurgie, ortopedie, rehabilitace nebo na odděleních následné péče,“ potvrzuje náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek. Jak dodává, tyto zkušenosti již registrují ve všech zdravotnických zařízeních, jichž je kraj zřizovatelem.

„Pro nemocnice to znamená především nárůst nákladů na stravu, léky, praní prádla. Klade to také vyšší nároky na personál – sestry, ošetřovatelky,“ vysvětluje Martinek s tím, že konkrétní finanční dopady zatím vyčíslit nelze. Od ledna, kdy byl stokorunový poplatek za den v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení zrušen, uplynula jen krátká doba. Pro letošní rok však musely krajské nemocnice na základě dosavadních zkušeností navýšit o další tři miliony korun původně plánovanou částku na stravu.

Další výdaje spojené s vyšší obložností budou muset jednotlivá zařízení hradit ze svých rozpočtů, což vzhledem k výpadku příjmů ze zrušených poplatků od pacientů může jejich schodek ještě prohloubit. „Výdaje na léčbu jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Problém je ten, že úhrady jsou limitovány. Platba za diagnózu je víceméně stejná bez ohledu na to, zda pacient v nemocnici leží čtyři, nebo deset dnů.

Může se tedy stát – a stává se to –, že péče bude poskytnuta nad limit placený pojišťovnou a zvýšené náklady ponese nemocnice,“ doplňuje Martinek s tím, že se lékaři samozřejmě snaží, aby doba hospitalizace pacienta byla optimální k jeho onemocnění. „Ale když pacient řekne, že se ještě necítí na to jít domů, jeho propuštění je pro ošetřujícího lékaře obtížnější,“ vysvětluje Martínek.

Moravskoslezský kraj je zřizovatelem šesti nemocnic – Nemocnice s poliklinikou v Havířově a v Karviné­Ráji, nemocnic v Třinci a ve Frýdku­ ­Místku, Slezské nemocnice v Opavě a Sdruženého zdravotnického zařízení v Krnově. Kromě toho jsou příspěvkovými organizacemi kraje i sanatoria v Metylovicích a Jablunkově.

Jen výpadek příjmů ze stokorunových poplatků za pobyt dosáhne letos 67 milionů korun. Už loňské hospodaření nemocnic skončilo hluboko v minusu. Podle prozatímních propočtů – zatím totiž nebylo definitivně uzavřeno – bylo vyčísleno na minus 40 milionů korun.

Ohodnoťte tento článek!