Ztráta, nebo zisk? Záleží na řediteli

peníze, stetoskop, kalkulačka, recept

Mezi hospodařením jednotlivých nemocnic jsou obrovské rozdíly. Na právní formě přitom vůbec nezáleží.

Rok 2013 byl pro české nemocnice složitý. Ve zdravotnictví bylo peněz málo, úhradová vyhláška nutila nemocnice šetřit. Hospodářský výsledek minus 1,9 miliardy za všechny nemocnice, který uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), je za poslední roky suverénně nejhorší. Ze 163 sledovaných nemocnic skončilo 62 ve ztrátě. Z toho 34 nemocnic vykázalo ztrátu vyšší než deset milionů korun.

Loni už byla v nemocnicích situace lepší, ztráty se neopakovaly. Přesto jsou podrobnější data z roku 2013 stále zajímavá. Větší ztrátu než fakultní nemocnice jako celek vykázaly nemocnice krajské. Těžký byl tento rok pro všechny, popasovaly se s ním různě. Například ve Zlínském a Jihočeském kraji fungují krajské nemocnice jako akciové společnosti. Zatímco ty zlínské skončily v roce 2013 s výsledkem minus 265 milionů korun, jihočeské plus 30 milionů. Zlínské krajské nemocnice měly více než polovinu svých závazků po lhůtě splatnosti, jihočeské ani ne dvě procenta. V čem byl rozdíl? Ve vedení, a to nejen v poslední době, ale dlouhodobě. Ve zdravotnictví totiž často nemocnice odnášejí chyby svého managementu dlouhá léta.

Vleklá agonie

„U zlínské Baťovy nemocnice vznikl problém před více než pěti lety,“ říká náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Nečas. „Nemocnice tehdy neměla informační systém a nebyla schopná zdravotní pojišťovně vykázat všechny výkony, které prováděla. Od té doby se nepodařilo příjem skokově navýšit,“ vysvětluje. Když se změnil způsob výpočtu úhrad z paušálů na platbu za případy, ukázalo se, že za stejnou jednotku dostává ve srovnání s podobnými zařízeními hluboce podprůměrnou sazbu. Dlouholetý příběh, ve kterém nechybí stamilionové finanční injekce od kraje a dluhy dosahující miliardy korun, se snad pomalu obrací k lepšímu. Podle Nečase sice ještě není uzavřené hospodaření za loňský rok, nemocnice ale podle všeho skončí v plusu.

Občas je slyšet, že příčinou ekonomických problémů Krajské nemocnice Tomáše Bati je právě to, že je akciovou společností. Jenže její potíže začaly už před přeměnou na akciovku. Navíc tuto tezi vyvrací příklad z jižních Čech. Českobudějovická nemocnice, často uváděná jako příklad ekonomicky dobře vedeného ústavu, byla jako první krajská nemocnice v Česku v roce 2004 převedená do formy akciové společnosti. Další jihočeské krajské nemocnice brzy následovaly.

V roce 2013 se v žádném jiném regionu podle statistik ÚZIS nepodařilo krajským nemocnicím zůstat v zisku. Jihočeské nemocnice navíc v posledních šesti letech investovaly do svého rozvoje více než 3,4 miliardy korun. A českobudějovická nemocnice byla vyhlášena loni v rámci projektu Nemocnice ČR za finančně nejzdravější obecnou nemocnici. Lepší výsledky měly jen fakultní a speciální nemocnice. „Přestože jihočeské nemocnice, stejně jako další zdravotnická zařízení v České republice ministerstvo zdravotnictví připravilo kvůli škrtům v úhradové vyhlášce o stovky milionů korun, za cenu značných provozních úspor vytvářejí zisk, který dále reinvestují zpět do svého rozvoje,“ říká jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Na zřizovateli nezáleží

Podle autorů výzkumu finančního zdraví v rámci projektu Nemocnice ČR z výsledků nevyplývá, že by právní forma byla nějakou překážkou. „Dokonce není ani rozhodující, kdo je zřizovatelem – zda je to kraj, ministerstvo, privátní subjekt nebo obec. Vždy záleží a bude záležet na kvalitě managementu a schopnosti zřizovatele nemocnice dát managementu dostatečný prostor k řízení,“ říká Jakub Kovář ze společnosti Nexia AP, která data k průzkumu finančního zdraví českých nemocnic zpracovala.

Podrobná data za rok 2014 ještě pohromadě nejsou, předběžné výsledky ale hovoří o výrazném zlepšení. „Všechny přímo řízené nemocnice skončily s vyrovnaným, respektive mírně kladným výsledkem,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Nebylo to ale jen tak. Vláda dvěma nejzadluženějším přímo řízeným nemocnicím, pražské Bulovce a brněnské Svaté Anně poslala celkem 700 milionů korun.

Ztráta, nebo zisk? Záleží na řediteli
Ohodnoťte tento článek!