Zvrácené ceny pilulek

Systém plateb za léky v Česku připomíná Kocourkov. V některých případech dokonce platí absurdní pravidlo, že pokud krabička obsahuje méně tablet, jsou výrazně dražší.

Krabička s padesáti pilulkami stojí 333 korun. Je tak o sedmdesát korun dražší než tatáž s šedesáti. Je to podivné, ale je to tak. Jde o lék Ramipril a zdaleka není jediný, který v Česku do kategorie medikamentů s absurdní cenovou škálou patří.

„Vidíte? Stejný lék, stejná účinná látka, stejná gramáž,“ ukazuje na dvě krabičky Ramiprilu Emil Zörner z České asociace farmaceutických firem. „Je to jedna z nejužívanějších tablet na vysoký tlak.“

Příkladů je možné nalézt více. Nejčastěji jde o léky na tlak, cholesterol a nervy, ale i léky na choroby vzácnější. Třeba za dvacet pilulek Topiramátu na epilepsii dá pojišťovna 576 korun, zatímco balení s třiceti prášky stojí 493 korun. Podobné je to s Quetapinem na nervy – dvojnásobné balení stojí o polovinu méně.

Na českém trhu jsou zhruba čtyři tisíce regulovaných léků. Převrácené ceny se týkají několika desítek z nich.

Česká specialita

Vyšší ceny za méně pilulek, to je česká specialita. Může za ně způsob, jakým stát ceny a úhrady léků určuje. Podle odborníků je jedním z nejsložitějších na světě.

Původní systém, kdy se o lécích rozhodovalo za zavřenými dveřmi na ministerstvech financí a zdravotnictví, se totiž nezdál EU. Česku za to před dvěma lety hrozila dokonce žaloba u Evropského soudního dvora v Lucemburku.

Dnes se proto vše musí řešit v transparentním správním řízení. K cenám se smějí vyjadřovat pojišťovny i výrobci. Systém však selhal. Státní ústav pro kontrolu léčiv, který řízení vede, však práci nestíhá. Zatímco zákon mu ukládá přehodnotit ceny jednou ročně, za uplynulé dva roky ještě se všemi ani nezačal.

„Pokud by systém skutečně fungoval, ušetřil by miliardy. Ceny by se každým rokem snížily až o čtvrtinu,“ hodnotí situaci farmakoekonom Jindřich Graf. To se ovšem neděje.

Podle Zörnera totiž úředníci pracují nesystematicky. „O každém léku rozhodují v jiném období. A protože se cena stanoví podle toho, kolik za lék v té době platí vybrané evropské země, jde vždy o loterii. Ceny mohou ovlivnit třeba slevové akce,“ vysvětluje.

Nejíme, nespíme

Ústav se ovšem hájí: nestíháme. „Zaměstnanci nejedí a nespí, snaží se ze všech sil nedostatky napravit. Využíváme i externích expertů. Řízení, která vyžaduje zákon, se však táhnou donekonečna,“ popisuje v praxi šéf ústavu Martin Beneš.

Na vady už prý upozorňoval i parlament. Chtěl, aby zákon změnil. „Většího zájmu se ale opakovaně dopřává poplatkům,“ tvrdí Beneš.

Příliš aktivní není ani ministerstvo zdravotnictví. Loni přišlo pouze s návrhem přechodného opatření plošně snížit o několik procent ty ceny a úhrady, které revizí neprošly. To obsahuje také Janotův balíček. V něm úřad nepřímo vyčíslil i škody, které systém působí.

„Pokud se ceny léků sníží alespoň o sedm procent, lze očekávat úsporu až tři miliardy korun,“ řekl náměstek ministryně Marek Šnajdr.

Janotův balíček je ale znovu v rozporu s evropskou legislativou. „Opět se totiž ztrácí možnost odvolání,“ upozorňuje právník České lékárnické komory Jaroslav Maršík. A někteří výrobci už skutečně hrozí žalobami na stát.

Ohodnoťte tento článek!