Afrika se musí obejít bez levných léků z Indie

Nejlevnější léky, zmírňující průběh nemoci AIDS, dokážou vyrobit Indové. Spoléhá na ně chudá Afrika, Asie a částečně také Jižní Amerika. Poté, co dolní komora indického parlamentu v úterý schválila zákon o patentové ochraně, však musí tyto země hledat náhradu…

Dillí –

Ze 700 tisíc pacientů v rozvojových zemích, kteří dostávají léky na nemoc AIDS, užívá indické výrobky asi polovina.

„Při našich programech v rozvojových zemích používáme indické léky v sedmdesáti procentech případů,“ uvádí Organizace Lékaři bez hranic (MSF).

Společně s dalšími humanitárními skupinami včera hlasitě protestovala proti tomu, aby indické kopie nákladných léků ze Západu zmizely z trhu nebo na ně byly uvaleny poplatky za autorská práva.

V afrických zemích podle nich není možné najít nové léky. „V Kamerunu platíme 200 dolarů ročně za léčbu jednoho pacienta s nemocí AIDS generickými léky z Indie,“ řekla Fátima Hassanová z jihoafrické Treatment Action Campaign.

„Nejnovější léky, dodávané západními firmami, stojí 4800 dolarů. Za tuto cenu si je nemůžeme dovolit.“

Ke kritice se přidala i Světová zdravotnická organizace, Program OSN pro boj proti viru HIV a nemoci AIDS a mnohé další agentury.

Než se na trh dostaly generické léky v roce 2001, stála podobná léčba přes deset tisíc dolarů – tedy čtyřicetkrát více než dnes.

Pak nastal obrat. Indické firmy loni oznámily, že srazí ceny léků proti AIDS na 38 amerických centů za den. V Indii žije druhý největší počet lidí s touto nemocí na světě – čtyři a půl miliónu.

Terapii, která dříve stála tisíce dolarů, nabízí bombajská firma Cipla za méně než 250 dolarů ročně.

Doma prodávají indičtí výrobci jen asi deset procent produkce, zbytek vyvážejí. Cipla například dodává generické léky do více než pětatřiceti zemí, především v Africe.

Objem dovozu medikamentů z Indie na nejchudší kontinent odhadují odborníci na 300 miliónů dolarů ročně. Díky tomu se k levným lékům proti nemoci AIDS dostane dvojnásobný počet lidí než před dvěma lety.

Přesto – z více než 25 miliónů Afričanů, kteří žijí s nemocí AIDS, má k antiretrovirálním lékům zbrzďujícím její průběh, přístup pouhá tři procenta pacientů. Ke kritice indického zákona se proto přidala i organizace Oxfam.

„Indie je jeden z největším výrobců generických léků, zákon bude mít velmi tvrdý dopad na mnoho zemí,“ řekl poradce Oxfamu Samar Verma.

Aktivisté tvrdí, že patentová ochrana v Indii ovlivní také ceny léků proti tuberkulóze, malárii nebo duševním chorobám.

Nastoupí Thajsko

Indické zákony doposud umožňovaly, aby tamější firmy vyráběly léky chráněné patenty na Západě, za předpokladu, že použijí odlišnou metodu výroby. Světová obchodní organizace však přinutila Indy ke změně.

„Lidé, kteří spoléhají na generické léky, budou muset čekat tři roky, než určitá firma bude moci požádat o právo příslušný lék vyrábět,“ uvádí organizace MSF.

I když nejméně rozvinuté země nejsou povinny platit patentové poplatky za léčiva až do roku 2016, nemají technické ani finanční zázemí na to, aby generické léky vyráběly samy.

Pokud se tedy sníží nabídka z Indie, mohou humanitární organizace v Jihoafrické republice, Ghaně a dalších zemích sáhnout po generických lécích vyráběných v Brazílii, Číně, Singapuru, Kanadě či Thajsku.

Jejich přípravky jsou o něco draží, ale stále výrazně levnější než výrobky ze Západu. Léky proti AIDS chce vyrábět stále více asijských firem.

Před tím ale varuje přední organizace zabývající se bojem proti této chorobě s názvem Treat Asia, podle jejíž studie je prokazatelně kvalitní pouze třetina výrobků.

Stejně argumentují i Spojené státy, které programy šířící generické léky v Africe odmítají podporovat.

Jak funguje indický trh s levnými léky

Generické léky jsou napodobeniny patentovaných léků. Jejich kvalita, účinnost a bezpečnost je ale stejná. Jsou k dispozici za cenu až o 80 % nižší. Na trhu se mohou objevit po vypršení patentové ochrany originálů.

Největším producentem generických léků na světě je právě Indie. Vyváží do dvou set zemí, ročně za léky utrží téměř tři miliardy dolarů.

V uplynulých 35 letech však Indie mohla kopírovat i patentované léky, pokud při jejich výrobě použila jiný postup než originální výrobce. Domácí firmy tak snadno konkurovaly v celém světě.

Většina indického exportu, 67 %, míří do rozvojových zemí. V případě léků proti AIDS klesla díky indickým výrobcům cena léčby o 98 % (z 10 tisíc dolarů ročně na 200 dolarů). Závisí na nich polovina nemocných AIDS.

Nový indický zákon zasáhne dvě skupiny léků. Ty vyvinuté po 1. lednu 2005 budou podléhat dvacetileté ochraně a nebudou moci být napodobovány.

Léky patentované v zahraničí po 1. lednu 1995 budou staženy z trhu nebo budou indičtí výrobci muset žádat o licenci a zaplatit za ni.

Hospodářské noviny, Lucie Beranová

Ohodnoťte tento článek!