Americký Senát asi schválí zdravotní reformu, ale s kompromisy

barack obama

Americký Senát asi schválí zdravotní reformu, jež by měla v USA výrazně zpřístupnit zdravotní péči. Demokratům se zřejmě podaří získat dost hlasů na to, aby změnu mohli schválit do Vánoc. Museli ale učinit řadu kompromisů, kvůli kterým nakonec nepůjde o tak převratnou změnu, jak původně zamýšlel prezident Barack Obama.

Na definitivním znění zákona se ještě bude Senát muset dohodnout se Sněmovnou reprezentantů, jež už schválila jeho vlastní verzi.

Ještě počátkem tohoto týdne vyhlídky zdravotní reformy v Senátu nevypadaly růžově. Dohodu umírněných a progresivních demokratických senátorů z minulého týdne, jež měla zajistit její schválení, vymazalo nedělní prohlášení nezávislého senátora Joea Liebermana.

Někdejší kandidát na viceprezidenta USA uvedl, že pro návrh nebude hlasovat, protože se mu nelíbí, že by umožnil rozšíření zdravotního programu pro seniory Medicare. Podle něj by to jen dále zvýšilo rozpočtový schodek.

Liebermanův hlas je pro demokraty důležitý. Bez něj by totiž ve stočlenném Senátu nedokázali dosáhnout hranice 60 hlasů, která je potřebná pro odvrácení obávaných obstrukcí ze strany opozičních republikánů.

Takzvaný filibuster by přijetí reformy oddálil a zkomplikoval. Obama se proto v úterý vpodvečer v Bílém domě s demokratickými senátory, mezi které se počítá i Lieberman, sešel, aby se dohodli na dalším postupu.

Obama po schůzce řekl, že je ohledně schválení reformy „opatrně optimistický“. Připustil nicméně, že mezi demokratickými zákonodárci nadále přetrvávají rozdíly. Lieberman později řekl, že se blíží tomu, aby reformu podpořil.

Demokraté podle amerických médií nepřímo naznačovali, že upustili od rozšíření programu Medicare. Liebermanův postoj ale řadu z nich rozzuřil, protože senátor v minulosti přijetí podobného návrhu prosazoval.

Posílení tohoto programu, z něhož se hradí péče seniorům od 65 let výše, přitom bylo již samo o sobě kompromisem. Senátní návrh původně stejně jako zákon schválený Sněmovnou reprezentantů obsahoval možnost veřejného pojištění, které mělo konkurovat komerčnímu a v konečném důsledku snížit ceny na trhu.

Pro takzvané umírněné demokraty i Libermana ale takový záměr byl neprůchodný. Argumentovali tím, že by přijetí návrhu bylo příliš nákladné a že by omezilo zdravotní péči.

V Senátu pak v úterý večer neprošel ani návrh, aby bylo možné do USA dovážet levnější léky ze zahraničí, což mělo snížit jejich ceny. Stejná léčiva ze stejných továren jsou totiž v USA často několikanásobně dražší než v Kanadě či Evropě.

Pokud tak bude zdravotní reforma nakonec bude schválena, bude se značně lišit od toho, co Obama sliboval ve volební kampani. Stejně jako kdysi Bill Clinton se tak zřejmě přesvědčí, že prosadit změny v americkém zdravotnictví je i kvůli silným lobbistickým tlakům pojišťoven krajně obtížné. Okleštění reformy nicméně nepochybně bude vadit liberálním voličů současného amerického prezidenta.

Obama, který již do reformy investoval značný politický kapitál, chce rozšířit počet pojištěných Američanů. Desítky milionů z nich totiž nyní nemají přístup ke zdravotní péči. S vysokým nárůstem nezaměstnanosti způsobeným hospodářskou recesí se navíc situace každým dnem zhoršuje.

Dalším důvodem reformy je podle šéfa Bílého domu neudržitelnost současného způsobu financování amerického zdravotnictví. Veřejnost je ale jeho plánům stále méně nakloněna.

Podle posledního průzkumu pro deník The Washington Post a televizní stanic ABC News je proti reformě 51 procent Američanů, pro ni pak 44 procent.

Ohodnoťte tento článek!