Čína prožívá vážnou krizi s AIDS

Jen zřídka se zahraniční lékař dostane do venkovských oblastí Číny, kde se zrodila čínská epidemie AIDS. Na jeho následky tam podlehne děsivý počet obětí. Nedávno jsem se ve spolupráci s Lékaři bez hranic vydala do chudé zemědělské oblasti Ni-cuej v provincii Chu-pej, píše v autorka reportáže…

Jen zřídka se zahraniční lékař dostane do venkovských oblastí Číny, kde se zrodila čínská epidemie AIDS. Na jeho následky tam podlehne děsivý počet obětí.

Nedávno jsem se ve spolupráci s Lékaři bez hranic vydala do chudé zemědělské oblasti Ni-cuej v provincii Chu-pej. Se dvěma spolupracovnicemi jsme navštívily rodinu Liouových a vyšetřily jejich sedmiměsíčního potomka.

Dítě vypadalo jako dvouměsíční, ale jeho oči měly pohled osmdesátiletého starce zažívajícího velké utrpení. Dítě umíralo na AIDS. Jeho rodiče, tety i strýcové byli HIV pozitivní.

Statisíce a milióny

Rodina Liouových je jednou z tisíců chudých zemědělských rodin v čínském vnitrozemí, jež se v devadesátých letech nakazily HIV při odběrech krve.

Málo kontrolované komerční krevní banky opakovaně používaly injekční jehly a po odebrání plazmy přenášely krev z nakažených na zdravé dárce.

Čínské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že celkový počet případů HIV/AIDS je 840 tisíc. Většina odborníků je ale přesvědčena, že číslo je mnohem vyšší. Někteří věří, že do roku 2010 může počet nakažených Číňanů dosáhnout deseti miliónů.

Čínští zdravotníci zintenzívnili – po letech pasivity – kampaň proti HIV. Vzhledem k tomu, že čtyři pětiny nakažených žijí na venkově, vláda upírá pozornost právě sem.

Na červencové mezinárodní konferenci o AIDS v Bangkoku premiér Wen Ťia-pao vyhlásil rychle se šířící epidemii válku.

Vláda rovněž na tento rok přislíbila lepší kontrolu krevních produktů, bezplatné dobrovolné testování na HIV a bezplatnou léčbu pro chudé.

Nové kampani proti HIV/AIDS se dostalo chvály od mezinárodního společenství. Nicméně kampaň je omezována vládním dozorem nad médii a navíc není jasné, jak se péče dostane na venkov, kde se systém klinik založených na lidových komunách zhroutil během dekolektivizace zemědělství.

Špatně dostupná léčba

Cesta k dostupnosti léčby tak zůstává z velké části neschůdná. Čína totiž zpočátku nebyla ochotná povolit zahraničním skupinám vstup do svého zázemí, aby tu pomáhaly.

Přesto místní i zahraniční nevládní organizace již jistou úlohu při poskytování zdravotní péče hrají. V květnu 2003 získali Lékaři bez hranic povolení zřídit v Siang-fanu v provincii Chu-pej kliniku pro léčbu HIV/AIDS.

Při své poslední návštěvě jsem se zde setkala s panem Tu, HIV pozitivním zemědělcem, jemuž loni na AIDS zemřela manželka. Přál si, aby stejný osud nepotkal také jeho nakaženého sedmiletého syna.

Cestoval s chlapcem po celé Číně a hledal pomoc. Za měsíc neúspěšně navštívili pět velkých měst.

Naděje, že pan Tu a jemu podobní lidé naleznou v Číně pomoc, je mizivá; většina klinik a nemocnic není na léčbu pacientů nakažených HIV dostatečně připravena.

Například siangfanská nemocnice pro léčbu infekčních onemocnění je v celé prefektuře jediným zařízením, kde mohou lékaři přijmout pacienty s HIV/AIDS. Při svých obchůzkách jsem však i zde nacházela pusté holé chodby a oddělení.

Nemocnice nabízela jen některé terapeutické a diagnostické možnosti. Nebylo zde možné provést ani tak základní vyšetření, jako je počítačová tomografie.

Přecitlivělá vláda

Nedostatečně vybavené nemocnice nemusí přesto být největší překážkou zamezení AIDS v Číně. Obdobně škodlivá je citlivost vlády na neúspěch jejích programů a stigma onemocnění, které se často přenáší pohlavně.

Informací je málo a stigmatizace tak silná, že lidé a někdy i zdravotnický personál pacienty s AIDS často ostrakizují.

Pacienti, kterým se péče dostane, jsou často léčeni škodlivými přípravky. Podle Mezinárodní federace asociací farmaceutických výrobců existuje v Číně až padesátiprocentní riziko, že pacient zakoupí falešné léky. Případy falešných léků na předpis jsou ještě častější. Mnohé obsahují toxické prvky.

Lékaři bez hranic i jiné zahraniční nevládní organizace chtějí, aby se v Číně používala léčiva splňující standardy Světové zdravotnické organizace.

Vláda to však považuje za přehnané. Pro zkvalitnění léků je nezbytné zavést i nařízení pro bezpečnější předepisování antiretrovirálních léčiv, která se užívají proti HIV. Tyto látky jsou totiž mimořádně citlivé na změny dávkování a navíc se s ostatními léky příliš nesnášejí. Nesprávné užívání navíc posiluje odolnost HIV.

Neexistuje žádné řešení, které by čínský problém s HIV/AIDS v krátké době vyřešilo.

Stát se musí zaměřit na rozvoj zdravotnické infrastruktury ve venkovských oblastech a na větší otevřenost čínských médií. Jen tak se budou moci rozšiřovat informace, které zachraňují lidské životy.

HIV/AIDS v Číně je možné řešit jedině prostřednictvím šíření přesných informací. Zlepšení kvality a efektivity zdravotní péče bude ale ještě nějakou dobu trvat. Pro stovky tisíc nemocných je tak pravděpodobně již příliš pozdě.

Cynthia Liová, Hospodářské noviny

Autorka je lékařkou v USA © Project Syndicate

Ohodnoťte tento článek!