Co je nového ve zdravotnictví na Slovensku

Největším dlužníkem jsou železnice

Největším dlužníkem slovenských zdravotních pojišťoven byly ke konci loňského roku Železnice Slovenské republiky, které nezaplatily celkem 232 miliónů Sk. Úhrn nevybraného pojistného v prosinci 1998 činil 7,93 miliardy Sk a za letošní první čtvrtletí vzrostl o dalších 710 miliónů. Informoval o tom mluvčí slovenského ministerstva zdravotnictví Ivan Garčár.

Společnost ZŤS TEES v Martině dluží na pojistném 98 miliónů Sk, Calex Zlaté Moravce 41 miliónů, JAS Bardejov 36 miliónů, Martinmetal 32 miliónů, Vihorľat Snina 29 miliónů a ZŤS Hriňovské strojírny 28 miliónů Sk. Mezi neplatiče s dluhem převyšujícím 20 miliónů Sk patří ještě Elektrosvit Nové Zámky.

Nejvíce nevybraného pojistného evidovala v loňském roce Všeobecná zdravotná poisťovňa, a to 4,76 miliardy Sk. Celkové pohledávky zdravotních pojišťoven se loni oproti předchozímu roku zvýšily o 6,64 miliardy Sk na 13,02 miliardy. Závazky zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotní péče naopak ke konci minulého roku dosáhly výše 12,07 miliardy Sk.

Resortní ministr Tibor Šagát prosazuje, aby neplatiče pojistného bylo možno trestně postihovat. Za hlavní příčinu nedostatku finančních zdrojů ve zdravotnictví označuje ministerstvo nepříznivou ekonomickou situaci a s ní související úpadky podniků.


===== Téměř dvě třetiny dospělé populace trpí obezitou =====
Až 65 procent mužů a 61 procent žen na Slovensku hlavně ve věku mezi 45 a 65 let trpí nadváhou a obezitou. Informoval o tom náměstek ředitele Výzkumného ústavu výživy v Bratislavě Igor Beňo, který v červnu zastupoval Slovensko na evropském kongresu o obezitě v italském Milánu.

Nadváha a obezita jsou spojeny především s metabolickými a orgánovými komplikacemi: s cukrovkou (ve 40 až 60 procentech případů), vysokým obsahem tuků v krvi (30 až 40 procent), dnou (25 až 35 procent), poruchami trávicího ústrojí (20 až 30 procent), změnami v kostech a kloubech (40 až 80 procent) a dalšími poruchami. Tyto ukazatele podle I. Beňa zvyšují nemocnost a úmrtnost obyvatelstva. Obezita však znamená i nemalé výdaje na její léčbu nebo léčbu komplikací, které způsobuje.

V Evropě trpí obezitou více než třetina lidí. Evropský kongres o obezitě v Milánu proto vyzval k vytvoření strategie prevence, sledování a řízeného snižování nadváhy. Výzvu podepsali zástupci čtrnácti zemí včetně Slovenské republiky.


===== Konflikty kolem plateb za léky se přiostřují =====
Slovenská asociace farmaceutických společností upozornila státní správu na nutnost řešit situaci, kdy zdravotní pojišťovny proplácejí faktury za léky v nejkratším termínu 60 dnů oproti zákonným 14 dnům a za dodávky dluží celkem šest miliard Sk. Finanční situace výrobců léčiv se podle asociace neustále vyostřuje. Kromě dluhu pojišťoven nebyl vyřešen ani problém fluktuace kursu a devalvace slovenské koruny, přičemž maximální ceny léků reguluje ministerstvo financí. To dosud neakceptovalo požadavek výrobců na zvyšování maximálních cen podle změny kursu. Průměrná ztráta výrobců jenom z tohoto důvodu činí mezi 15 až 25 procenty.

Výrobci vidí řešení situace v tom, že by stát měl garantovat úvěry pro zdravotní pojišťovny. Asociace rovněž žádá změnu státního rozpočtu v tom smyslu, aby stát odváděl platby za nevýdělečně činné pojištěnce ve stoprocentní výši.

Finanční problémy související s úhradami za léky už vedly i k protestním akcím. Z popudu Slovenské lékárnické komory zůstala 6. července většina z více než tisícovky slovenských lékáren zavřena. Člen prezidia komory František Tammer uvedl, že lékárny mají zaplaceny pouze faktury z letošního ledna a distributoři již nesouhlasí s dalším prodloužením splátkových kalendářů. Komora vidí řešení ve splacení alespoň dvou miliard korun, aby lékárny evidovaly pohledávky se splatností maximálně 90 dní.

Ještě před akcemi lékárnické komory protestovali také producenti sdružení v Asociaci farmaceutických výrobců SR, tentokrát v souvislosti se zavedením dovozní přirážky na suroviny pro výrobu léků. Asociace požadovala vyjmutí 175 položek z účinnosti tohoto rozhodnutí, avšak došlo k tomu pouze u 14 z nich. Kromě toho spolu se sdruženími majitelů lékáren, distributorů a farmaceutických společností žádají přednostní vyčlenění 2,2 miliard Sk přidělených do státního fondu zdraví na úhradu léků.


**

Ohodnoťte tento článek!