Deutsche Welle: Lékaři bez hranic na trojmezí

Ve východních částech Evropy je příliš mnoho lékařů, na východě
Německa příliš málo. Na trojmezí mezi Německem, Českou republikou a Polskem však funguje jejich výměna, píše německý zpravodajský server Deutsche Welle…

ŽITAVA –

Nacházíme se v německé Žitavě (Zittau), kde šéfové vlád (Gerhard Schröder, Vladimír Špidla a Leszek Miller) 1. května oslaví společně rozšíření Evropské unie. V tento den padnou vnější hranice EU, ale místní obyvatelé žijí v dobrém sousedství už dnes.

V Žitavě se – částečně z donucení – mísí Východ se Západem. Ve městě je totiž akutní nedostatek lékařů a čerstvé síly přicházejí zpoza hranic.

Na sekretariátě žitavské krajské nemocnice už obtížná jména nových kolegů píší dávno bez chyb. Ve služebním plánu se často objevuje například jméno Agata Magdziareková.

Osmadvacetiletá lékařská asistentka zná malé město na východě Německa dobře, protože v polské Lodži, kde je prý příliš mnoho nezaměstnaných lékařů, jí chyběla perspektiva.

„Chtěla jsem pracovat v nemocnici, v níž by byly možnosti vyšetření, diagnostiky a lékařské péče na vysoké úrovni. V Lodži nebylo možné práci najít,“ říká Polka.

Přednost má německý lékař před českým

Do Německa přichází mnoho východoevropských lékařů, aby vůbec mohli pracovat. Polští lékaři podle Magdziarekové většinou dělají papírování.

Než ale Poláci a Češi v Německu mohou začít pracovat, německý pracovní úřad pečlivě prozkoumá, zda pro dané místo není k dispozici Němec. Než žitavská nemocnice zaměstnala Magdziarekovou, trvalo to půl roku, neboť německý zájemce se nenašel.

Každé šesté pracovnímísto v žitavské nemocnicije už obsazeno lékařiz Polska a Česka.

„Mladé německé absolventy medicíny to sem netáhne,“ říká radiolog Gerald Gerlach. Každé šesté pracovní místo v žitavské nemocnici je už obsazeno lékaři z Polska a Česka.

„Bez těchto kolegů bychom si zajištění našich služeb, včetně pohotovostní služby na interně a na chirurgii, už nedokázali představit,“ dodává Gerlach.

Lékaři z východu mají v Žitavě mzdy vypočítané podle tarifů pro veřejné zaměstnance. Platy tak činí trojnásobek výdělku českého lékaře v nemocnici. Kromě toho mají často možnost absolvovat studium pro odborné lékaře, což by pro ně doma bylo obtížné.

Na předsudky ze strany německých pacientů zahraniční lékaři nenarazili, ujišťuje Magdziareková. „Měla jsem takové obavy, ale nikdy se to nestalo“.

V trojmezí žijí Poláci, Češi a Němci v úzké sounáležitosti. Už v roce 1997 nemocnice v polské Bogatyni poprvé převezla jednu nešťastnou motocyklistku sanitkou na rentgen do Žitavy, neboť tam už měli počítačový tomograf. Dnes si nemocnice mezi sebou vyměňují informace o lékařských nálezech a organizují konzultace expertů.

K Žitavě a Bogatyni se nyní připojila i nemocnice z českého Liberce a všechna tři nemocniční zařízení jsou nyní propojena digitálním přenosem obrazu.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:
Deutche Welle

Jedna výhoda však nyní pro naléhavé případy odpadne: radiologové v Žitavě nadále nesmějí sousedům rentgenové vyšetření poskytovat zdarma. Úspory v německém zdravotnictví k tomu nedávají žádný prostor.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!