Dobrá smrt má v Německu většinovou podporu obyvatel

Většina Němců podporuje legalizaci eutanazie. Vyplývá to z průzkumu agentury Forsa, jehož výsledky dnes zveřejnil server Spiegel Online. Němci proto také vítají chystané otevření parlamentní debaty o aktivní pomoci umírajícím při sebevraždě. Ve Spolkovém sněmu ale výrazně převažují odpůrci eutanazie.

Podle průzkumu by 70 procent Němců uvítalo, aby lékaři mohli vážně nemocným pacientům na jejich žádost podat smrtící látku. Legalizaci aktivní pomoci při sebevraždě odmítá 22 procent Němců.

V současnosti německé zákony eutanazii zakazují. Trestná ale není pomoc při sebevraždě, když se ten, kdo nemocnému v jeho záměru zemřít pomáhá, do samotného usmrcení přímo nezapojí. Je tak například legální zajistit jed pro člověka, který chce spáchat sebevraždu, trestné by bylo až jeho podání.

Němečtí politici už delší dobu diskutují o nové zákonné úpravě eutanazie a téma by se mělo v příštích měsících dostat na půdu Spolkového sněmu. Velká část politiků nicméně legalizaci pomoci při sebevraždě odmítá. Ministr zdravotnictví Hermann Gröhe z Křesťanskodemokratické unie (CDU) se minulý týden vyslovil proti veřejnému propagování eutanazie a navrhl zpřísnění současných zákonů. Podle jeho návrhu by mělo být trestné dopomoci někomu k sebevraždě, pokud by na tom pomocník měl nějaký zisk.

Asistovaná sebevražda prováděná lékaři na žádost vážně nemocného je legální jen ve čtyřech evropských zemích: v Belgii, Nizozemsku, ve Švýcarsku a v Lucembursku. V České republice je eutanazie nelegální, ale český zákon připouští, že vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!