Evropa čelí hrozbě bioterorismu

Evropa čelí hrozbě bioterorismu Nebezpečí terorismu vyvolává i nutnost hledání nejúčinnějších forem obrany proti biologickým zbraním. Loni na podzim se v Bruselu konalo diskusní fórum New Defense Agenda, které se zabývalo především hrozbou útoku prostřednictvím viru pravých neštovic…

který s úmrtností až 30 procent patří mezi vůbec nejsmrtelnější hrozby lidstvu.

“ Myslet si, že teroristický útok nepřijde, případně, že jej rychle rozpoznáme a snadno zastavíme pomocí klasických metod, je velká chyba,“ prohlásil William Bicknell, profesor univerzity v Bostonu a odborník na otázky mezinárodní medicíny.

Připravenost Evropy je zatím spíše nedostatečná. Ačkoli všechny země EU uvedly, že v souladu s pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) mají cílené vakcinační politiky, podle kterých by byli očkováni např. pracovníci veřejného zdravotnictví, společný přístup k řešení následků propuknutí infekce v rámci celého kontinentu zatím neexistuje. Zásadně se také liší rozsah zásob vakcín v jednotlivých státech.

Přízrak nezvěstných bojových látek

Virus pravých neštovic má na svědomí víc lidí než jakákoliv jiná infekční choroba. Mezi oběti patří i řada slavných osob, korunované hlavy nevyjímaje.

Díky masívnímu plošnému očkování však bylo později nebezpečí sníženo na minimum a vůbec poslední případ tohoto onemocnění byl zaznamenán v roce 1977 v Africe.

V roce 1980 byly dokonce pravé neštovice Světovou zdravotnickou organizací (WHO) oficiálně prohlášeny za vymýcené.

V souvislosti s terorismem se však hrozba znovu vynořila. Nemoc je totiž považována za téměř ideální biologickou zbraň.

Virus pravých neštovic (variola), který se velmi dobře šíří vzduchem, zabíjí třetinu všech infikovaných a zohyzdí 60 až 80 procent přeživších, zatímco jiní oslepnou. Zákeřnost choroby spočívá především v tom, že se rozšíří ještě předtím, než může dojít k jejímu odhalení.

Infekční dávka pravých neštovic je navíc velmi malá a bojová účinnost tudíž velmi vysoká.

Znepokojující je i to, že nikdo přesně neví, kam se podělo 200 tun bojových látek s variolou, které patrně vlastnil bývalý Sovětský svaz.

Řada expertů je přesvědčena, že jejich vzorky se dostaly do tzv. problémových zemí, ze kterých mohou putovat dále do rukou teroristů.

Situace je o to horší, že dnes by se virus šířil ještě snadněji, protože populace již nejsou proti neštovicím imunizovány a cestování mezi zeměmi je velmi rozšířené.

Z těchto důvodů byl virus pravých neštovic v červnu 2003 agenturou EMEA (European Medicines Agency) zařazen mezi nejnebezpečnější biologické zbraně pro možný útok teroristů.

Potenciální účinnost viru na populaci České republiky nelze přesně vyčíslit. Imunita očkovaných od 80. let značně poklesla a děti a mládež nejsou proti viru chráněny vůbec.

Obranyschopnost naší populace se v současné době odhaduje mezi 5 až 10 procenty. Na druhou stranu si Česká republika zachovala dostatek zásob vakcín tzv. první generace.

Podle oficiálního vyjádření MUDr. Michaela Víta, hlavního hygienika ČR, je účinnost těchto vakcín vysoká a množství by stačilo pro většinu české populace. Pro některé osoby však není vhodná a existují i obavy z její zastaralosti a vedlejších účinků.

Hledání strategie obrany

V případě, že bioteroristé zaútočí virem neštovic, lze využít dva prostředky obrany: včasnou identifikaci, která umožní uplatnění karanténních opatření, a očkování.

Podle Randalla Hyera z oddělení dozoru a reakce na přenosné choroby Světové zdravotnické organizace (WHO) to není možné bez existence řady monitorovacích sítí na celém světě a bez jejich koordinace prostřednictvím WHO.

Dalším předpokladem účinné obrany je vytvoření zásob vakcíny a vakcinie imunoglobulinu (VIG) – léku na některé z možných vedlejších příznaků vakcinace. V tomto ohledu je však situace v Evropě dosud nepříliš uspokojivá.

Specialisté, kteří se sešli v Bruselu, se shodli na tom, že je nutné, aby členské státy EU dosáhly konsensu v politice boje proti terorismu. Diskuse ukázala, že mezi evropskými zeměmi jsou značné rozdíly ve strategiích vytváření zásob vakcíny.

Většina zemí si sice vybudovala zásoby, ovšem dostatečné množství pro vakcinaci celé populace mají jen některé.

„Je třeba zlepšit národní systémy obrany proti útokům bioteroristů – zvláště v oblasti kapacity laboratoří, programů pro dohled nad patogeny, posílení zdrojů a výzkumu a vývoje,“ konstatoval Giles Merritt, ředitel NDA závěrem setkání. „Kromě toho se musíme naučit efektivně koordinovat reakci na případný útok v regionální a mezinárodní úrovni a rozvinout systém hlášení výskytu choroby v reálném čase.“

V České republice se nyní pracuje především na organizačním a institucionálním zabezpečení pro případ propuknutí epidemie.

V jednotlivých okresech jsou zřízena vakcinační střediska, buduje se infekční klinika, každý rok probíhá několik odborných cvičení pro zdravotnický personál.

Zatím však chybí celkový plán pro případ útoku, který by propojil a navázal zodpovědnosti jednotlivých resortů.

Variola :
Virus neštovic (variola) se řadí do skupiny ortopoxvirů. Má rozměry 260 na 150 nanometrů. Úmrtnost pravých neštovic je 30 až 40 procent.
Přenášejí se kapénkovou infekcí nebo přímým kontaktem s kůží nakaženého.
Přenos prostřednictvím kontaminovaného oblečení či ložního prádla je sice méně pravděpodobný, přesto možný. Příznaky nemoci se objevují přibližně deset dní po nakažení.
Na kůži nemocného se objeví vyrážka, kterou doprovází horečka a bolest v ústech. Neštovice na kůži se postupně rozšiřují a začínají svrbět a bolet.
V této fázi je nemocný nejvíce infekční a zůstává infekční až do té doby, dokud se mu vřídky zcela nezahojí.
Virus varioly je v přirozeném prostředí relativně stabilní.
V podobě aerosolu by si pravděpodobně zachoval infekčnost minimálně po dobu několika hodin, pokud by nebyl vystaven slunečnímu svitu nebo ultrafialovému záření. K útoku by tedy nejspíš muselo dojít v noci.
Očkování proti neštovicím
V 18. století anglický lékař Edward Jenner (1749-1823) objevil, že člověk infikovaný kravskými neštovicemi se stává proti viru pravých neštovic imunním.
Tak byla v podstatě vyrobena tzv. vakcína první generace vyráběná z viru vakcinie, tj. kravských neštovic, používaná proti pravým neštovicím po století.
Virus vakcinie nezpůsobuje pravé neštovice. Mezi oběma viry, které patří do stejné skupiny virů, existuje tzv. zkřížená imunita, což znamená, že u lidí očkovaných vakcinií vznikají v těle účinné protilátky i proti variole.
Očkování ale nezaručí prevenci na celý život. Doba účinnosti vakcinace se odhaduje na minimálně 10 let.
Přestože vakcíny staršího typu údajně stále poskytují účinnou ochranu, některé společnosti začínají vyvíjet vakcíny tzv. druhé generace.
Ty jsou vytvořené z lidských buněčných kultur a nehrozí riziko silné alergické reakce.
Virus pravých neštovic by se mohl v rukou teroristů stát zbraní hromadného ničení. Edward Jenner, který objevil očkování proti neštovicím.

Právo

Ohodnoťte tento článek!