Farmacii čekají převratné změny

Na světovém farmaceutickém trhu se chystá další obrovská fúze. Výrobce antidepresiva Paxol a evropská jednička v oboru GlaxoSmithKline vážně uvažuje o pohlcení amerického Bristol-Myers Squibb…

Na lukrativním trhu s léky výrazně přituhuje

Farmaceutické firmy čeká další vlna fúzí. Na post světového lídra aspiruje britský GlaxoSmithKline (GSK). Blížící se konec patentové ochrany nejprodávanějších léků nahrává výrobcům levnějších náhražek, tzv. generik.

Na světovém farmaceutickém trhu se chystá další obrovská fúze. Výrobce antidepresiva Paxol (je dokonce prodávanější než legendární Prozac od Eli Lilly) a evropská jednička v oboru GlaxoSmithKline vážně uvažuje o pohlcení amerického Bristol-Myers Squibb. Jejich případným spojením by vznikl největší farmaceutický koncern na světě. Obě firmy v poslední době čelí vážným problémům. Akcie Bristolu za poslední tři měsíce ztratily čtyřicet procent hodnoty. Ale nejhorší ranou je žaloba 29 amerických států, podle které firma protiprávně bránila prodeji konkurenčního, mnohem levnějšího léku proti rakovině prsu. Ve sporu může jít o miliardy dolarů. Pod tlakem je i GlaxoSmithKline, společnost vzniklá teprve před dvěma a půl lety spojením GlaxoWellcome se SmithKline Beecham. Poté co prohrála několik soudních sporů týkajících se patentové ochrany svých léků, propadá se i ona. Podle expertů by transakce odstartovala druhou fázi fúzovací horečky, která mezi výrobci medikamentů proběhla na počátku devadesátých let.

Další na tahu

Na trhu se nyní po první konsolidační fázi nacházejí spíše firmy střední velikosti (žádná nemá ani deset procent světového trhu). Vzhledem k tomu, že nikdo nechce při fúzi riskovat velké zadlužení, další transakce se uskuteční výměnou akciových balíků. Kromě námluv GlaxoSmithKline s Bristol-Myers Squibbem se objevili i další nájezdníci. Nejčastěji se hovoří o švýcarském Novartisu, který by rád koupil některou z amerických společností. Zmiňována je Eli Lilly, ale i Bristol. Není ani vyloučené, že by se mohl do budoucna spojit s domácím konkurentem Roche Group, v němž získal od finančníka Martina Ebnera významný majetkový podíl. Mezi jeho možné cíle je řazena i AstraZeneca. Chuť na další sousto oznámily Roche a německý Bayer. Fúze by měly v příštích letech umožnit investovat větší sumy do vývoje a inovace léků. Zároveň by se měly zvýšit aktivity v oblasti marketingu. I přes problémy je trh s léky stále nejatraktivnější branží. Dokládají to loňské hospodářské výsledky, kde není výjimkou celoroční zisk nad hranicí sedmi miliard dolarů čistého (Pfizer, Merck & Co.). Nicméně zástupci mnoha předních firem mají velké obavy ohledně budoucího vývoje. Například náklady na výzkum jednoho nového léku, který je pouze na předpis, překročily loni v průměru hranici 300 milionů dolarů. A co je nejhorší, pacienti mají většinou hluboko do kapsy a chtějí pořád více léků za co nejnižší cenu.

Prošlá ochrana

Od počátku devadesátých let proto obrovsky narostla poptávka po genericích. Jedná se o kopie značkových léků, které jsou až o 60 procent levnější, protože obsahují jinou strukturu chemických komponentů, nicméně docilují stejného léčebného efektu. Od letošního roku postupně vyprší velkým společnostem, jako GlaxoSmithKline nebo Bayer, zákonná ochrana na monopolní postavení jejich léků. Patentová ochrana léků, které dnes vydělávají výrobcům kolem třiceti miliard dolarů ročně, skončí do roku 2005. Týká se především lukrativního amerického trhu. Právě tam už dnes tvoří čtyřicet procent všech lékaři předepsaných léků generika. Trendu nahrává fakt, že v mnoha zemích EU a v Americe chybí ve zdravotnictví stále více peněz. Obzvlášť po krachu Clintonovy reformy se velké farmaceutické firmy, jako Merck a Pfizer, snažily koupit velké distributory léků, aby si zachránily postavení na trhu. Další rána přišla od německé vlády, která začala uplatňovat tzv. vyhlášku Aut-idem (nebo totéž). Dovoluje lékárnám vydat pacientovi levnější lék, než mu předepsal lékař, ale se stejným účinkem. Už nyní existuje seznam 170 účinných látek, na které se nová vyhláška vztahuje. Ruku v ruce s tím se objevila první podezření, že společnosti jako Bayer či Boehringer se snažily naléhat na lékaře, aby předepisovali léky, pro něž zatím neexistují levnější generika.

Plán B

Jeden z předních evropských hráčů na trhu s generiky Stada Arzneimittel zvýšil loňský zisk o čtrnáct procent na 538 milionů eur. Mnoho farmaceutických společností, které dlouhá léta vyráběly jen značkové léky, už sáhly v nouzi po náhradní variantě. Firma Novartis například založila dceřinou společnost, jež se zaměřuje jen na generika. V roce 2000 ji posílila tím, že odkoupila divizi na levnější léky od společnosti BASF. Tím pádem se podařilo dříve unikající zisky zachytit. Také firma Bayer do letošního roku „držela dceřinku“ na výrobu generik ve Francii. Společnost Bayer Pharma France byla v nedávné době za zatím nezveřejněnou sumu prodána izraelskému partnerovi Teva. Dceřiné podniky na výrobu generik se staly nejen záchranou dosud ztracených příjmů, ale i zbraní, jež vytlačuje konkurenci z trhu nebo ji donucuje jednat o převzetí.

Armin Sandmann, Týden, 10.6.2002

Ohodnoťte tento článek!