I bohaté Švédsko má se systémem potíže

Švédští podnikatelé se zlobí. Už teď musejí v rámci štědrého sociálního systému vyplácet nemocným zaměstnancům první dva týdny jeho nepřítomnosti. Vláda však nyní rozhodla, že zaměstnavatelé budou hradit o další týden více než nyní…

Ačkoli se Švédové obávali, že po vstupu do Evropské unie v roce 1995 dopadne sekyra na jejich mimořádně velkorysý sociální systém včetně zdravotního pojištění, žádné dramatické otřesy se nekonaly.

Horko je naopak v těchto dnech. Sören Gyll, předseda Svazu švédských podnikatelů a bývalý šéf představenstva automobilky Volvo uvedl, že „důvěra podnikatelů v politiky se rovná nule“, a že vláda sociálních demokratů činí vše, aby podnikání v zemi téměř zlikvidovala.

Důvodem Gyllova útoku byl vládní záměr přenést na podnikatele ještě větší finanční tíhu při onemocnění zaměstnanců. Podle dosavadních zákonů platí zaměstnavatel nemocnému první dva týdny jeho nepřítomnosti na pracovišti po dobu nemoci, od třetího týdne se pak nemocenský příspěvek hradí z pokladny státu.

Bude-li po vládním, budou muset zaměstnavatelé z kapsy svých podniků hradit o týden více než nyní, celkově tedy tři týdny nemoci, což podle průmyslové sféry jen dále zatíží zejména malé podniky a ještě více znesnadní podnikání v největší skandinávské zemi.

Na nemocenské chudne jen stát

Švédští zaměstnanci mají po dobu nemoci nárok na nemocenské dávky ve výši 80 procent svých platů. Za první den nepřítomnosti, kterou je postižený povinen zaměstnavateli sám nahlásit, se však peníze nevyplácejí vůbec.

Podle Svazu švédských podnikatelů přijde nemocnost zaměstnanců různých oborů již dnes podnikatele na 170 miliard a stát na dalších 130 miliard švédských korun ročně (téměř 600 a asi 450 mld. Kč za rok).

Únava jako úraz

Obavy zaměstnavatelů navíc ve stejnou dobu zvýšil i rozsudek vyššího soudu ve městě Strangnäsu, který uznal požadavek jedné tamní ženy na uznání vyčerpanosti coby pracovního úrazu.

Žena přitom pracovala nikoli v soukromé, ale ve státní sféře a ve svém zaměstnání úřednice obvodního úřadu byla podle rozhodnutí soudu „vystavena nadměrnému stresu“.

Postupně se dostala do konfliktu jak s nadřízenými, tak i se spolupracovníky, aniž – jak soud rozhodl dále – měla možnost svou situaci sama uspokojivě řešit. Stres nazrával několik let a žena pak zůstala v několikaleté pracovní neschopnosti.

Ačkoliv nemocenská pojišťovna i ostatní instituce její problémy za pracovní úraz odmítly označit, soud nyní jejich rozhodnutí zvrátil. Případ je ve Švédsku jedním z prvních svého druhu a je precedentem pro spory další.

Výzkumnice v oboru právních otázek pracovní neschopnosti Evert Lindénová komentovala rozsudek vcelku jednoznačně: „Stav pracovní vyčerpanosti je v našem slovníku již dlouho, nyní však získal i právní podklad. Jde o nový typ nemocnosti zaměstnanců. V budoucnu podobných případů jistě uvidíme víc.“

Tomáš Sniegoň, Právo, 30.06.2003

Ohodnoťte tento článek!