I pacienti ve vegetativním stavu dokážou komunikovat

Pacienti, kteří se po vážném poranění mozku ocitli ve vegetativním stavu, dokážou komunikovat. S odkazem na studii britských a belgických vědců to napsal deník The Daily Telegraph.

Devětadvacetiletý Belgičan v roce 2003 po autonehodě upadl na dva roky do kómatu. Když se z bezvědomí probral, zůstal ve vegetativním stavu – tedy nejevil známky vnímání okolí.

Při zkoumání jeho mozkové činnosti moderním skenerem se však ukázalo, že dokáže odpovídat na jednoduché otázky netradičně myšlenkovou reakcí, napsali lékaři v týdeníku The New England Journal of Medicine.

Muži položili šest otázek, na něž stačilo odpovědět ano či ne, jako například jméno jeho otce. Protože mozkové signály napojené na „ano“ či „ne“ se však těžce rozlišují, poradili mu, ať si v případě kladné odpovědi myslí, že hraje tenis, a v případě záporné odpovědi na to, jak chodí po městě. Představy pohybu a orientace totiž aktivují odlišné části mozku.

Díky technice magnetické rezonance, která zjišťuje mozkové elektrické impulsy, vyšlo najevo, že na pět otázek odpověděl správně. „Ohromilo nás, že dokázal správně odpovídat jednoduše tím, že změnil své myšlenky,“ řekl neurolog Adrian Owen z Cambridge.

Nové otazníky nad eutanazií

Objev dokazuje, že zhruba jeden z pěti pacientů ve vegetativním kómatu může být schopen komunikovat.

Podle Helen Gillové z Královské nemocnice pro neurologické choroby v Londýně se při jiné studii na 60 pacientech ukázalo, že komunikovat dokáže 43 procent z nich. To vyvolává otazníky nad rozhodnutím, kdy lze nemocného ve vegetativním stavu odpojit od přístrojů. Pacient by se totiž teoreticky mohl sám rozhodnout, zda chce nadále žít.

„To, že je člověk schopen odpovědět na pět šest otázek, nám však neříká, že je plně při vědomí a je schopen rozhodovacího procesu,“ upozornil ale Geraint Rees, šéf Neurologického institutu na londýnské univerzitě.

Zpráva přišla poté, co se loni v listopadu ukázalo, že Belgičan Rom Houbens (46) strávil 23 let zdánlivě v kómatu, ve skutečnosti ale po celou dobu plně vnímal. Správná diagnóza byla stanovena až v roce 2006.

Ohodnoťte tento článek!