Inteligentní náplasti výrazně zefektivní preventivní péči

Evropská populace stárne a výdaje na péči o starší obyvatele tak poroste již v blízké budoucnosti do astronomických částek. Vědci proto již nyní vyvíjí technologie, které by pomohly tyto náklady alespoň částečně snížit. Mezi poslední novinky lékařské techniky se nyní zařadily inteligentní náplasti…

umožňující monitorovat zdravotní stav pacientů a na vzdálenosti klidně stovek kilometrů informovat lékaře o jakýchkoli změnách jejich kondice.

Přínosy jsou nasnadě: senioři nemusejí kvůli rutinním kontrolám opouštět domovy, stát šetří kvůli výrazně nižším výdajům na zdravotní péči a veškerá data pacientů jsou ihned k dispozici v elektronické podobě v reálném čase. Hudba vzdálené budoucnosti? Nikoliv! K lékařům by se technologie mohla dostat už za několik málo let.

Náplasti budoucnosti s procesorem o rozměru pouhých 2 mm2, vyvinuté v londýnské Imperial College by mohly pomoci zlepšit situaci, kdy v Evropě až tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotnictví tvoří péče o chronicky nemocné.

Lékařské kontroly po síti

Vědci si vytkli cíl udržet pacienty v jejich běžném denním rytmu, aby senioři nemuseli trávit týdny v nemocnicích. Tomu pomáhají už dnes domácí měření hladiny cukru, tlaku krve nebo pravidelné kontroly váhy. Někdy je potřeba mít ale přesnější data.

„Dají vám senzor, který je připojen k vašemu tělu a monitoruje zdravotní stav. Normálně by to šlo jen v nemocnici. S čipem pod náplastí jsme ovšem schopni monitorovat tlak, glukózu nebo srdeční aktivitu neustále,“ vysvětluje Keith Errey z londýnské Imperial College.

Důvody pro takové sledování jsou jasné. „Lidé chronicky nemocní nemohou nebo se jim nechce cestovat kvůli dalším a dalším vyšetřením. I z pohledu zdravotních pojišťoven je takové sledování výhodné, rozhodně je levnější než pobyt v nemocnici.“

Náplast rozlišuje priority

High-tech náplast je schopna hlídat pacientům tlak, cukr nebo srdeční aktivitu, ale i výkon plic, tělesnou teplotu, pohyb a váhu. Člověka s vysokým tlakem tedy zřejmě pošle lékař do života s kontrolou funkcí srdce a tlaku.

Jakékoli odchylky od normálu pak miniaturní zařízení posílá třeba do chytrého mobilního telefonu s příslušnou aplikací, anebo do kapesního počítače. Ten už sám rozliší, co si nechá pro sebe, co oznámí svému majiteli a co pošle lékaři na mobil, do nemocnice nebo rovnou na záchranku.

„Když například sbíráme informace o pacientově EKG nebo tepu, není nutné pořád vysílat, jaký máte tlak. Pokud je všechno v pořádku, stačí přenášet vzkaz: Vše je OK.“ Pokud podle Erreye lékař nepovažuje stav za vysloveně alarmující, nicméně podezřelý, požádá přístroj o kontinuální sledování. Pak se přenáší dat více.

Náplasti částečně nahradí implantátty

S implantáty kontrolujícími např. hladinu cukru má řada pacientů už zkušenosti, a ne vždy příjemné. Tělo mnohdy nereaguje příliš přátelsky a lidé se také bojí mít něco umělého pod kůží. Nový čip ale pod kůží nebude.

„Budou jednoduše pod náplastí – jen přilepeny. Senzory i s anténou a baterií nejsou nijak velké, měří jen pár milimetrů na délku a jsou 3 milimetry vysoké. Lidé je ani nebudou vnímat,“ dodává Errey.

Samotná myšlenka náplastí nicméně není v medicíně žádná horká novinka. Náplastmi se už dávkují hormony (antikoncepce v tomto balení je v prodeji i u nás) a v nemocnici se je možné setkat i podobným dávkováním tišících prostředků.

Právě kvůli náplastem bylo ale nutné přístroj co nejvíc zmenšit a zároveň výrazně omezit jeho spotřebu energie. Kdo by taky chtěl dobíjet náplast?

Čip sám však celý problém neřeší: musí ještě existovat celý počítačový systém a také řada dohod na tom, jak budou s informacemi zacházet zdravotní sestry a lékaři.

Takový systém vzniká ve výzkumných laboratořích firem Toumaz Technology a Oracle. Teprve tam bude rozhodnuto, kdo dostane zprávu první, co s ní má udělat, kam a na jak dlouho se uloží, v jaké formě, kdo k ní bude mít přístup apod.

Otázka několika let

Z technického hlediska jsou čipy hotové. „Teď se pracuje na prototypu kompletního řešení. Hotový bude asi za rok,“ říká Errey. Testy s pacienty a lékaři již proběhly. Jako první je o Vánocích vyzkoušejli diabetici v londýnské nemocnice St. Maryęs.

Při té příležitosti vznikl nápad na další vylepšení. Chris Toumazou, ředitel Biomedicínského institutu v Imperial College doufá, že se jeho vědcům podaří propojit senzor přímo s inzulínovou pumpou (elektronickým přístrojem, který dodává inzulín přímo pod kůži bez nutnosti používat injekce), což by umožnilo lékařům dávkovat inzulín na dálku.

Zároveň se nabízí možnost využívat přístroj ke stálému sledování zdraví všech lidí, i těch zdravých. Senzor by např. mohl připomínat nositeli dobu užívání léků, anebo upozornit na zvedající se teplotu nebo nebezpečně vysoký tep.

Jenže takové nasazení nové technologie nejenže vyvolává řadu spíš etických otázek, ale vyžaduje i hodně peněz. I na to má firma odpověď: Právě tak široké využití by srazilo cenu senzoru pod 1 libru (asi 40 korun), takže by mohl být dostupný pro kohokoli.

Sledování nemocí v zárodku by ve stejné chvíli ušetřilo spoustu peněz za několikadenní pozorování v nemocnicích a také léčení pokročilých a často už nevyléčitelných stádií nemoci.

Jak fungují čipy pod kůží nyní

Jako první se nechala očipovat v roce 2002 tříčlenná rodina na Floridě. S místním umrtvením dostala pod kůži čip o něco větší než zrnko rýže. V tomto experimentu použitý čip nesl unikátní číslo propojené s databází obsahující vaše údaje, třeba zdravotní kartu.

Od té doby si ho nechali voperovat třeba zákazníci Baja Beach Clubu v Barceloně. Platit teď mohou mávnutím ruky. Čip mají v ruce také zaměstnanci stáních zastupitelství v Mexiku. Mikročipy se dostaly i pod nálepku na lahvičce léků. Tam mají za úkol přečíst podrobnosti z příbalového letáku a také přesné dávkování.

Na internetu dokonce najdete i firmu, která vám mikročip pod kůži prodá. Z marketingové prezentace se dozvíte, že se hodí jako vstupní kód do finančních institucí, k vašim osobním údajům i informacím o vašem zdraví.

V USA znovu voperovali vědci mikročip lidem loni, tentokrát čistě pro zdravotní účely. Minipočítač nahrává pouze zdravotní informace a lékař se k nim dostává pomocí čtečky.

Technik

Ohodnoťte tento článek!