Jak poznat vraha, CJD a drahá medicína

S pomocí nukleární magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie je dnes možné odhalit lokální poruchy v lidském mozku, což umožňuje jejich účinnou léčbu. Pacientům se tak může dostat přiměřené neurochirurgické péče. Pomocí tohoto oboru velmi spolehlivě odhalit i sklony k agresi, šikaně a zločinnosti…

To může být začátek cesty k účinné léčbě, ale hlavní otázka zní: Má se dostat do zdravotnické dokumentace přístrojové zjištění, že vyšetřovaný jedinec je potenciální agresor, či dokonce vrah?

Má se mu do jeho zdravotní knížky vepsat takové stigma? A dále: mají být podobnému vyšetření v budoucnu (až to bude laciné a dostupné) podrobeni všichni lidé, abychom odhalili potenciální budoucí vrahy?

Co pak s nimi? Vedle etických se navíc vtírá i jedna otázka filozofická: Je-li to všechno tak, máme my lidé vůbec svobodnou vůli?

Před čtyřiceti lety byly děti s poruchou tvorby růstového hormonu běžně léčeny jeho výtažkem z hypofýz zemřelých lidí. Nic se tehdy nevědělo o prionech, protože nemoc šílených krav, kterou krom jiného způsobují, se objevila až o mnoho let později. Lékaři tak nemohli tušit, jakým rizikům své dětské pacienty vystavují.

Nyní však 12 francouzských vědců (kteří růstový hormon z mrtvol získávali) a lékařů (kteří ho dětem podávali) čelí žalobě za to, že z 968 dětí, které byly takto v letech 1983-1985 léčeny, jich 101 zemřelo na lidskou obdobu BSE, Creutzfeldt-Jacobovu chorobu (CJD).

Obhajoba napadených se teď opírá o skutečnost, že v předmětné době o prionech nikdo nic nevěděl, protože byly objeveny až o mnoho později. Navíc si lékaři ničeho podezřelého nemohli všimnout ani na stavu svých dětských pacientů, protože inkubační doba CJD činí asi 10 let.

Obhajoba trvá na nevině vědců i lékařů a za nevinné je dnes považují i francouzské vládní instituce (ostatně není se čemu divit, před lety byli u francouzských soudů osvobozeni i lékaři, kteří své nemocné nakazili virem HIV při transfúzích krve).

V Česku ani na Slovensku žádný případ CJD způsobený léčbou lidským růstovým hormonem získaným z hypofýz zemřelých zatím není znám. A do budoucna už to snad ani nehrozí.

V posledních desetiletích se totiž tento hormon připravuje už biotechnologicky. Gen, který je zodpovědný za jeho tvorbu, bývá vkládán do bakterií a kvasinek a ty pak lidský růstový hormon vyrábějí v inkubačních tancích.

V USA se silně prodražuje studium medicíny. Průměrné roční školné na veřejných ústavech dnes činí přes 16 tisíc dolarů, na soukromých pak jednou tolik.

K tomu se musí každý rok přičíst 20 tisíc dolarů na živobytí, knihy a pomůcky – takže celková cena čtyřletého studia přijde na 140, respektive 225 tisíc dolarů. Za posledních 20 let se tak prodražilo studium na soukromé lékařské škole třikrát, na veřejné pak jedenapůlkrát.

Výsledkem je, že jen pětina amerických mediků promuje bez dluhů (to jsou ti z bohatých rodin), ostatní končí studia s více než stotisícovým schodkem.

Je přitom pozoruhodné, že nával na lékařské školy trvá, stále jsou dva žadatelé na každé místo. Má to ale další následky: průměrný plat rodinného lékaře činí 146 tisíc dolarů ročně, specialista si však vydělá i přes 400 tisíc.

A tak se stále více mladých lékařů chce stát specialisty (aby byli s to rychleji splatit své dluhy), což vede k tomu, že se nedostává lékařů rodinných.

Vláda tak hledá cesty, jak státní pomocí snížit zadluženost budoucích lékařů, jak umožnit studium mladým lidem z rodin s nízkými příjmy, jak pomoci lékařským školám snižovat náklady pro studenty a jak zesílit sponzorství ze soukromých zdrojů.

Respekt, Vratislav Schreiber, endokrinolog

Ohodnoťte tento článek!