Julínek versus Obama aneb Zdravotnictví a reforma po americku

Titulní obrázek

Reforma zdravotnictví nehýbe jen českou politickou scénou; ve Spojených státech je jedním z hlavních témat současné volební kampaně. Zatímco ministr Julínek prosazuje privatizaci a komercializaci, a tudíž „amerikanizaci“ českého zdravotnictví, demokratický kandidát na úřad amerického prezidenta Barack Obama slibuje „poevropštění“ amerického zdravotnictví…

Spojené státy jsou jedinou vyspělou zemí bez systému státem garantované všeobecné péče

zavedením všeobecného zdravotního pojištění a zpřísněním regulace ve zdravotnictví.

Obamův republikánský protivník John McCain naproti tomu nabízí jen dílčí změny, když slibuje zvýšit dostupnost a kvalitu lékařské péče zlepšením konkurenčního prostředí. Nicméně i on uznává, že příští administrativa bude muset řešit současnou krizi amerického zdravotnictví. Většina Američanů je však skeptická k tržním řešením ve zdravotnictví. Až 60 procent z nich podporuje zavedení všeobecného zdravotního pojištění.

Nespokojenost Američanů se současným zdravotnickým systémem je pochopitelná. Podle oficiálních údajů nemá 47 miliónů, tedy 15,8 procenta obyvatel USA žádné zdravotní pojištění. Dalších 25 miliónů si v minulém roce nemohlo dovolit potřebnou zdravotní péči vzhledem k nedostatečné úrovni pojištění.

Americké zdravotnictví nemá problémy jen s dostupností, ale i s kvalitou a nákladností poskytované péče. Ačkoliv je americké zdravotnictví zdaleka nejdražší na světě, kvalita poskytované péče je řadí k nejhorším mezi hospodářsky vyspělými zeměmi. V žebříčku srovnávajícím kvalitu zdravotní péče ve 191 zemích světa, který v roce 2000 sestavila Světová zdravotnická organizace, se USA umístily na 37. příčce.

USA jsou jedinou hospodářsky vyspělou zemí, která nemá systém státem garantované všeobecné zdravotní péče. Tato anomálie je dědictvím studené války: když se v roce 1945 prezident Truman pokusil zavést všeobecné zdravotní pojištění, Kongres jeho návrh rozcupoval jako pokus o zavádění komunistických praktik.

I dnešní odpůrci Obamou prosazovaných reforem se opírají o antikomunistickou, potažmo antisocialistickou rétoriku a o fundamentalistickou víru ve všemocnost svobodného trhu. Antikomunistická ideologie však není jediným důvodem pro přetrvávání nespravedlivého zdravotnického systému v USA. Hlavními odpůrci zdravotnických reforem byly vždy skupiny mající zájem na zachování dosavadního stavu.

O porážku Trumanova plánu, který podporovalo 75 procent voličů, se zasloužila především Americká lékařská asociace. Dnes jsou hlavními odpůrci Obamova plánu komerční provozovatelé nemocnic, zdravotní pojišťovny a výrobci léků. Není divu. Přísnější regulace by snížila rekordní zisky zdravotnického a farmaceutického průmyslu, který patří mezi nejdynamičtější odvětví amerického hospodářství.

Proti mocné zdravotní a farmaceutické lobby však dnes stojí nejen milióny Američanů ohrožených nedostupností zdravotní péče, ale i zaměstnavatelé čelící rostoucím nákladům na zdravotní pojištění, stejně jako mnohé státní a místní vlády, které pak hradí neodkladnou péči nepojištěným a nemajetným.

Souboj o zdravotnickou reformu v USA může být tedy velmi poučný i pro české zákonodárce, až budou rozhodovat o Julínkově reformě.

Krize amerického zdravotnictví totiž jasně dokládá, že systém považující zdravotní péči za volně obchodovatelný hmotný statek je výhodný jenom a pouze pro ty, kdo s touto „komoditou“ kšeftují.

Jakub Franěk, Právo

Ohodnoťte tento článek!