Lék proti AIDS možná poroste na kukuřici, rajčatech či tabáku

Protilátka pro výrobu léků či vakcín pro léčení AIDS, TBC či vztekliny, možná už za pár let poroste na geneticky upravené kukuřici, rajčatech či tabáku. Nápad se zdá být slibný Evropské komisi, která se rozhodla podpořit výzkum vedený tímto směrem dvanácti miliony eur…

BRUSEL – Protilátka, potřebná pro výrobu léků či vakcín pro léčení AIDS, tuberkulózy či vztekliny, možná už za pár let poroste na kukuřici, rajčatech či tabáku. Samozřejmě nikoliv na obyčejných, ale geneticky upravených (GMO).

Nápad se zdá být slibný přinejmenším Evropské komisi, která se rozhodla podpořit výzkum vedený tímto směrem dvanácti miliony eur. Komisař Philippe Busquin, který má v kolegiu na starosti vědu a výzkum, podle včerejšího komuniké EK doufá, že pokrok v genetice i spojení sil vědců z různých oborů, od botaniky po imunologii, umožní dosáhnout hmatatelného přínosu. A autor myšlenky, konsorcium Pharma-Planta sdružující síly 39 výzkumných týmů z Evropy i Jižní Afriky, zase věří, že dospěje ke klinickým testům dříve, než vyschne pramen financí z Bruselu, tedy do roku 2009.

Jak připomíná komuniké, výroba farmaceutických výrobků na rostlinném základu, nebo-li „agrofarmacie“, má oproti tradičním metodám několik výhod. Především není zapotřebí, aby se o pěstování žádoucích buněk a mikroorganismů, například baktérií, staral početný personál, tedy má odpadnout nepoměr mezi drahými náklady a poměrně hubeným výsledkem. Pokud se rostlinu jednou povede vhodně geneticky upravit, aby obsahovala gen produkující žádoucí farmaceutický produkt, lze získat množství surovin pro produkci léčiv za nízké náklady.

„Je pravděpodobné, že prvním výrobkem jako výsledkem integrovaného projektu by – pravděpodobně na základě kukuřice – mohla být protilátka neutralizující virus HIV. Ta by se třeba mohla přimíchávat do krému, který by po snadné aplikaci zabránil přenosu viru,“ doufá EK. Podobně by se mohlo zatočit se vzteklinou, která ještě dnes v rozvojových zemích ročně připraví o život až 70.000 lidí.

Komuniké současně ujišťuje, že výroba farmaceutických výrobků na základě geneticky upravených rostlin by byla podrobena přísné kontrole, aby byla naprosto bezpečná.

O vhodných rostlinách má sice Pharma-Planta ještě rozhodnout, ale nejslibnějšími kandidáty se zatím jeví kukuřice, tabák či rajčata, díky množství proteinů, žádoucích při pěstování „imunoterapeutických biomolekul“.

Minulý měsíc skupina vědců, průmyslníků, zemědělců a spotřebitelských organizací zveřejnila v Bruselu zprávu, vybízející EU k větší podpoře biotechnologií, zejména geneticky upravených rostlin, které mohou být odpovědí na rostoucí poptávku po potravinách v důsledku růstu lidské populace a na úbytek fosilních paliv.

Evropská unie je v tomto směru oproti Spojeným státům velmi pozadu. Zatímco americké společnosti utratí za biotechnologický výzkum 650 milionů dolarů ročně, jejich evropské protějšky vydají pouze 400 milionů eur. Americká vláda v roce 2003 podpořila rostlinný genetický výzkum částkou 1,1 miliardy eur, vlády bývalé „patnáctky“ investovaly loni pouze 80 milionů eur.

Geneticky modifikované organismy (GMO) však stále vyvolávají spory a vlny emocí. Vědci tvrdí, že genetickou modifikací lze získat plodiny, které zajistí výživnější, trvanlivější, zdravější a možná i levnější stravu. Naopak odpůrci a především ekologičtí aktivisté genetickou modifikaci odsuzují s tím, že se v přírodě objeví cizí a nevyzpytatelné organismy. Jako nepřirozený prvek mohou představovat nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí.

EK od letošního května začala povolovat nové GMO, určené pro evropský trh, a ukončila tím dosavadní pětileté embargo. Krok ovšem následoval po dalším zpřísnění pravidel pro prodej upravených rostlin, k nimž většina evropských spotřebitelů podle průzkumů zachovává odmítavý postoj.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!