Medicína katastrof po 11. září

Jedno z posledních čísel vysoce odborného lékařského časopisu New England Journal of Medicine uveřejnilo stručnou informaci, ve které jsou zachyceny okamžité reakce pracovníků…

Snad žádné noviny na světě, včetně odborného tisku neopomněly hrůznou událost, která postihla New York 11. září 2001. Některé časopisy se k tragedii vracely opakovaně. Jedno z posledních čísel vysoce odborného lékařského časopisu New England Journal of Medicine uveřejnilo navíc stručnou informaci, ve které jsou podány všechny zdravotnické ztráty, ale také zachyceny okamžité reakce a postupy pracovníků v urgentní medicíně a v medicíně katastrof. Článek je doplněn návrhy pro následnou péči a další strategii v budoucnosti.

V obou mrakodrapech zahynuli 11. září i pracovníci redakce uvedeného časopisu. Přesto to čtenáři ani nezaznamenali. Mezi oběťmi byli jeden nebo oba rodiče 1 500 většinou malých dětí z mladých rodin. Rázem se z nich stali nezaopatření sirotci nebo polosirotci s daleko méně příznivou životní perspektivou. Povinnost přivedla na místo katastrofy v prvních desítkách minut nejen profesionální hasiče a záchranáře, ale i rychle vyslané zdravotnické týmy se zkušenostmi v urgentní medicíně z nejbližších nemocnic. Všichni se zhostili svých úkolů výborně. Museli však konstatovat, že obětí je daleko více než těch, kterým mohou prospět. Také část profesionálů z tísňových služeb první linie doplatilo při záchranářské akci vlastním životem.

Co se řeší prioritně?

První část se týká těch, kteří zde zůstali po obětech postižených rodin. I ve Spojených státech, známých svým přesným ekonomickým pohledem na vše, obhajují především zdravotníci jako bezvýhradnou nutnost, aby všem dětem po ztrátě rodiče/rodičů, členům rodin záchranářů i hasičů – obětí svých povolání, nevznikla újma. Medicína katastrof nemá jen akutní fázi, následná období jsou stejně důležitá. Jsou to psychické problémy, snížení sociální i ekonomické úrovně a zhoršení životních perspektiv. Strategie a následná pomoc je v rukou politiků, zákonodárců, sociálních, ekonomických a finančních odborníků. Možné další projevy terorismu však zavazují především zdravotníky. Nelze pouze obecně hovořit o tom, že další teroristické útoky nelze vyloučit a také nelze společnost trvale touto hrozbou zneklidňovat. Je třeba se na útoky konkrétně připravit bez šíření poplašných zpráv. Proto je nutno media, jako internet, televize, noviny, časopisy i rozhlas – vést vhodnou formou. Jak se můžeme připravovat? „Mimořádné situace a integrovaný záchranný systém ČR ve světle integrace ČR do EU“ byl název odborného semináře určený lékařům věnujícím se neodkladné péči a medicíně katastrof. Po 11. září se zaktualizoval o nové zkušenosti. Navíc se několik týdnů před tímto seminářem v Bruselu zformulovaly i šíře pojaté základní společné teze v Evropě. Na semináři se k přednáškám sešli představitelé Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, odborníci v bioterorismu především z Vojenské lékařské akademie JEP v Hradci Králové, ředitelé Zdravotnických záchranných služeb, klinici a pedagogové z oblasti urgentní medicíny a medicíny katastrof, představitelé zdravotnických i nezdravotnických složek a organizací Integrovaného záchranného systému (IZS) v ČR, Policejní akademie, Českého červeného kříže, Hasičského záchranného sboru a další. Fórum mělo nepochybně zastoupení, které slibovalo nejen poučení, ale i doporučení pro další postup. V EU i v NATO postoupilo tzv. civilní nouzové plánování do popředí zájmu a snah a tím se stává zásadním doporučením i pro nás. Je komplexní a zdravotnický článek v něm představuje jednu ze začleněných složek. Postupy určené pro civilní plánování a řešení situace v akutní nouzi (synonymum je např. civilní ochrana) je nutno připravovat přinejmenším regionálně, lépe celostátně. Záchranné systémy se musí budovat integrovaně, v jednotlivých zemích se považují za nejvíce pohotové záchranné systémy hasičů. Okamžitý zásah těchto složek se projevil i 11. září v US, kde má tento systém dlouholetou tradici . Důležitá je včasná a kvalitní informace zpravodajských služeb. Jedno z center s nonstop provozem bude zřejmě v Bruselu, druhé, záložní, zůstane utajené. Personál pracující v IZS je nutno „specificky připravit na neočekávané situace“, protože s terorismem nebojují profesionální armády, ale civilní složky. Jeho relativní počet, tj.počet profesionálních pracovníků ve Zdravotnické záchranné službě, v ochraně vodáren a energetických zdrojů a v dalších speciálních službách má představovat 2 – 4 % práceschopného obyvatelstva. Nové jednotné tísňové voláníV České republice bude od 1.1. 2003 zavedeno stejně jako v zemích EU jednotné číslo tísňového volání 112. Příprava operačních pracovníků na zvládnutí volání a výzev musí být dokonalá, aby nedošlo ke zpomalení ve vyslání odpovídajících složek – např. ve zdravotnických indikacích. Kromě jednotného čísla 112 bude ještě stále platná série čísel tísňových volání. Obecně je třeba zvýšit povědomí obyvatel k tzv. sebeochraně občana reflektující i nové situace a rizika. Do hromadných sdělovacích prostředků bude (stejně jako v zemích EU našimi volenými zástupci) doporučeno zařadit programy Týdne civilní ochrany, zpracované odborně správně a navíc divácky atraktivní formou. Legislativa musí urychleně připravit systém na úrovni zákonů a určit odpovědnost jednotlivců za plnění těchto zákonných povinností. Nelze pominout, že obětavost našich záchranářů je stejně vysoká a kvalifikovaná jako v zahraničí. Výhrady jsou však k týmovému know-how. Získání odborné připravenosti se předpokládá v roce 2002 v gesci ministerstva zdravotnictví, doplňování vybavení je úkolem ministerstva vnitra. Celkový odhad finančních nákladů převyšuje 1 mld.Kč. Obyvatelstvo nemá v současné době k dispozici žádný ucelený systém program výuky první pomoci. Český červený kříž byl pověřen zřizováním složek druhého sledu – humanitární pomocí, což je třeba ve světle nových skutečností znovu zvážit.

podle primářky MUDr. Jarmily Drábkové, CSc. zpracovala MUDr. Olga Wildová, Neviditelný pes, 19.12.2001

Ohodnoťte tento článek!