MUDr. Obama

barack obama

Americký prezident konečně prosadil zásadní bod svého programu – ZDRAVOTNICKOU REFORMU. Některé státy ho kvůli tomu poženou před soud a už přijímají místní zákony proti reformě. Obama polarizoval společnost tak, jako se to nepodařilo snad ani Georgi Bushovi mladšímu.

Když letos v lednu vyhrál ve státě Massachusetts doplňovací senátní volby republikán Scott Brown, demokraté Baracka Obamy ztratili v Senátu supervětšinu 60 hlasů ze 100, která je potřeba ke schválení zásadních zákonů. Brown vyhrál právě díky slibu, že bude tím 41. rozhodujícím hlasem, jenž návrh zdravotnické reformy potopí.

Měl to být konec jejího konce. Podle všeho ale nebude. Proč?

Demokraté přistoupili k neobvyklému kroku. Loni hlasy 60 senátorů prohlasovali svůj návrh reformy a ten zamířil do Sněmovny reprezentantů. Ta měla dvě možnosti, jak návrh schválit: beze změn ho poslat prezidentovi nebo se změnami k novému schválení Senátem.

Demokraté vymysleli třetí možnost. Schválili senátní verzi reformy na oko beze změn a změny odhlasovali zvlášť. Tím obešli standardní postup a umožnili svým kolegům v Senátu schválit konečnou verzi reformy bez potřeby 60 hlasů.

"KILL THE BILL"

aneb „Zabijte ten návrh zákona“. Tato parafráze známého filmu se stala symbolem kampaně odpůrců. Podle výzkumů je proti Obamovým změnám ve zdravotnictví polovina Američanů, podporuje ji jen 40 procent. To je během jediného roku dost slušný obrat.

Navíc se Obama zřejmě podívá před soud. Znepřátelil si totiž většinu států a asi 14 z nich napadlo jeho reformu u soudu. Zástupci Alabamy, Nebrasky, Michiganu, Dakoty nebo Texasu tvrdí, že reforma nutí jednotlivé státy zvyšovat výdaje, což je podle nich protiústavní stejně jako povinnost mít pojištění.

Texaský guvernér Rick Perry říká, že Texas kvůli reformě zaplatí v příštích 10 letech navíc 24,3 miliardy dolarů (460 miliard korun).

Stát Virginie už dokonce přijal legislativní opatření „zdravotní pojištění není povinné“. A k podobným krokům se chystají i další. Podle právníků mají státy jen malou šanci uspět, protože federální právo je nadřazené.

Žaloby ale mohou udržet Američany ve varu až do podzimu, kdy se uskuteční volby do části Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. A republikáni do nich půjdou se slibem, že reformu zruší.

PROČ SE AMERIKA BOUŘÍ?

Z pohledu Evropana jsou protesty nepochopitelné. Bizarně na nás působí argumenty, že povinné pojištění znamená zavádění socialismu.

Evropan kroutí hlavou nad tím, že 48 miliónů z 300 miliónů lidí nemá v USA pojištění. Notoricky známá je nákladnost zdravotnictví Spojených států. Zhruba 16 procent hrubého domácího produktu je přibližně dvojnásobek běžné úrovně jiných vyspělých států. Tak proč Američané reformu nechtějí?

„Nechci doplácet na nikoho jiného,“ odpovídá jeden z protestujících během demonstrace proti schválení v Kongresu. Pojištění lidé (přes 80 procent) se bojí toho, že kvůli reformě budou muset platit víc a že se úroveň jejich zdravotní péče sníží.

Navíc je v Američanech hluboce vryt odpor k centrálním nařízením federální vlády a zvyšování její moci. Jsou ale současné obavy z reformy na místě?

Asi všichni se shodují, že systém změnu potřebuje. Již tak obrovské náklady dále rostou a nikdo neví, kde se zastaví. Vždyť také Obama vyhrál i díky slibu, že s tím něco udělá.

PŘEROZDĚLOVÁNÍ

Zarážející je, že se v médiích běžně vedle sebe vyskytují dvě částky: 1. V příštích deseti letech budou náklady na změny činit 940 miliard dolarů. 2. Ušetří se 138 miliard. Co to má znamenat?

Menší suma je úspora federálního rozpočtu. Větší suma jsou pak zvýšené daně (400 miliard) či škrty ve vládou dotovaných programech (500 miliard), zejména Medicare pro seniory. Více zdaněni budou lidé s vyššími příjmy, firmy, dividendy, úroky.

Očekává se další zdražení pojistek, jež budou pokrývat náklady na chudší pacienty s nižšími pojistkami. To Američané nesou velmi těžce, byť už teď ve skutečnosti dopláceli na nepojištěné. Představa, že střední vrstva bude platit více a v penzi je čeká omezený Medicare, je pochopitelně příliš netěší.

Argumenty se navíc opírají o příklad již zmiňovaného Massachusetts. Ten reformu s podobnými cíli již zavedl. Výrazně se sice snížil počet nepojištěných, náklady ale rostou rychleji než ve zbytku USA. Navíc se u některých zákroků prodloužily čekací lhůty.

Není bez zajímavosti, že duchovním otcem Obamovy reformy byl právě massachusettský senátor Edward Kennedy, který loni zemřel. Teď ve státě, v němž skoro 40 let nevyhrál republikán, demokraté mandát ztratili. Nelze to přičítat ničemu jinému než hodnocení výsledků místní reformy.

USPĚJE REFORMA?

Změny, jež prošly Kongresem, mají snížit počet nepojištěných lidí na minimum, což se zřejmě i díky pokutám za nedodržení povede. Zajímavým a užitečným prvkem budou elektronické burzy, na nichž budou pojišťovny nabízet své produkty. Reforma znemožní pojišťovnám odmítat pacienty kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

Pochyby jsou však nad tím zásadním, zda další regulace už tak (nevhodně) přeregulovaného systému pomohou snížit celkové náklady při rozšíření péče a nezhoršení její kvality. Zapomíná se také na to, že začátek výrazného růstu nákladů je spojen s razantním vstupem veřejného sektoru do zdravotnictví z roku 1965, kdy prezident Johnson uvedl v život veřejné pojišťovací programy Medicaid a Medicare, které pak nekontrolovatelně nabobtnaly. Problémem zůstávají časté soudní spory o lékaři zvolených postupech, jež také podstatně zvyšují náklady zdravotnictví.

Chtělo by se říct, že až příští léta ukážou skutečné výsledky „Obamacare“, jak reformě Američané říkají. Jenže již zmiňované podzimní volby mohou Obamův plán zrušit. A pak zbude jen nekonečná debata nad domnělými výsledky.

Ohodnoťte tento článek!