Nejvíce psychopatů je prý mezi řediteli, právníky či novináři

psychiatrie

Nejvíce psychopatů, tedy lidí s poruchou osobnosti, pracuje na ředitelských postech. Hodně jich je ale podle magazínu The Week i v řadách právníků, novinářů, obchodních zástupců, chirurgů nebo šéfkuchařů. Naopak profese jako jsou pečovatelé, učitelé nebo účetní si nevybírají.

The Week na svém webu upozorňuje, že psychopati nejsou jen lidé, kteří za zády drží nůž nebo mají k útoku připravenou motorovou pilu. Psychopatie je hluboce zakořeněná a přetrvávající psychická vlastnost nebo způsob chování jedince, jehož životní styl i vztah k sobě a druhým se extrémně či významně liší od místních kulturních zvyklostí. Součástí psychopatického chování jsou mimo jiné povrchní emoce, nedostatek empatie, chybějící pocit viny, sebestřednost, impulzivita, nezodpovědnost nebo příživnický způsob života.

Důvodem, proč nejméně psychopatů pracuje v pečovatelství, lékařství (kromě chirurgie), řemeslnictví, charitě či učitelství, je zřejmě fakt, že tyto profese vyžadují vzájemný blízký lidský kontakt, citový vklad a většinou nenabízejí žádný podíl moci. A to prý narušené jedince z přirozenosti jejich stavu neláká.

The Week se v přehledu psychopaty vyhledávaných pracovních pozic odvolává na knihu britského profesora psychologie Kevina Duttona The Wisdom of Psychopaths: What Saints, Spies, and Serial Killers Can Teach Us About Success (Moudrost psychopatů: Co nás světci, špioni a sérioví vrazi mohou naučit o úspěchu).

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!