Nizozemsko mění vztah k marihuaně

Poklidné časy nizozemské tolerance vůči marihuaně už nejsou tak idylické jako v časech květinových happeningů. Nizozemská vláda totiž začíná zkoumat, zda jedna z nejoblíbenějších odrůd marihuany, přezdívaná holandský plevel, není příliš silná a neměla by se vést jako tvrdá droga…

Utrecht – Ze dveří tzv. coffe shopu Sarasani v nizozemském Utrechtu se line nasládlá štiplavá vůně. V lokále je typická atmosféra. Lidé popíjejí mátový čaj, hrají šachy, klábosí a pokuřují marihuanu. Hudba šedesátých let navozuje atmosféru doby, která marihuanu proslavila.

Poklidné časy nizozemské tolerance vůči marihuaně ale nejsou tak idylické jako v časech květinových happeningů a ani v Sarasani už není takový klid jako kdysi. Nizozemská vláda totiž začíná zkoumat, zda jedna z nejoblíbenějších odrůd marihuany, přezdívaná holandský plevel, není příliš silná a neměla by se vést jako tvrdá droga. To by znemožňovalo její běžný prodej v coffe shopu, jako je Sarasani.

„Vláda si dlouho hledala záminku, jak si došlápnout na coffe shopy. Nejprve zakázala zakládání nových a teď chce prověřit sílu jednotlivých odrůd. Holandský plevel se kouří jinak a nemá horší účinky na zdraví než jiná tráva,“ říká manželka majitele Sarasani Fanny Venierová.

Změnu politiky vůči coffe shopům má na svědomí ministr spravedlnosti Piet Hein Donner. Patří k politikům, kteří si nemyslí, že liberální politika vůči měkkým drogám je prospěšná. Už před dvěma lety zakázal coffe shopy na hranicích s Německem, kam si lidé jezdili ze zahraničí nakoupit marihuanu a pak si ji odvezli domů.

„Marihuna se stala součástí národní kultury. Jen jedno procento lidí, kteří kouří trávu, přešlo podle statistik na tvrdé drogy. Jejich uživatelů je v Nizozemsku méně než v zahraničí,“ říká Fanny Venierová.

Coffe shop Sarasani zažil podle Venierové za poslední dva roky patnáct policejních kontrol a pětkrát byl na několik dnů uzavřen z hygienických důvodů. „Policie si vždycky něco najde. Jednou špatně odtéká voda a máme moc marihuany na skladě, jindy zase tvrdí, že měla hlášku o podezřelých osobách v lokále. Poctivě platíme daně, ale stát má s námi najednou velký problém.“

Nizozemsko se tak za vlády pravicového kabinetu dostává do poněkud schizofrenní situace. Loni povolila vláda využití marihuany k lékařským účelům. Vyslyšela hlasy odborníků, že je lepší prodávat speciálně upravené konopí v lékárnách, než aby nemocní kupovali zboží v coffe shopech. S kouřením trávy je to jinak: Vláda ho chce omezit.

„Konopí se ve světě zbytečně démonizuje. Není o nic horší než alkohol. Jelikož z něj mají vlády miliardy ve státním rozpočtu, tak se o jeho zhoubných účincích mlčí,“ říká Američan James Bruton, který se v Nizozemsku věnuje výrobě lékařského konopí.

Bruton dodává ministerstvu zdravotnictví ročně sto kilo marihuany. Připomíná, že konopí se používalo k lékařským účelům už před tisíci lety v Číně, v Evropě se stalo populární v Napoleonových časech a používala jej například anglická královna Viktorie při menstruačních bolestech.

„Holandský plevel má sice mnohem větší obsah aktivní látky než jamajské nebo marocké konopí, ale není nebezpečnější. Pokud se někdo překouří slabší trávou, jsou následky mnohem horší,“ říká.

V Nizozemsku využívá na tlumení bolestí spojených s rakovinou, roztroušenou sklerózou nebo zlomeninami marihuanu podle statistik přes sedm tisíc lidí. Její popularita podle ministerstva zdravotnictví roste.

Hospodářské noviny, 21.4.2004

Ohodnoťte tento článek!