Nobelovu cenu za medicínu získali tři imunologové, jeden posmrtně

Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali za výzkumy v oblasti imunity Američan Bruce Beutler, Francouz původem z Lucemburska Jules Hoffmann a Kanaďan Ralph Steinman. Steinman však minulý týden zemřel, aniž o tom Nobelův výbor do dnešního vyhlášení laureátů věděl.

Ocenění proto kanadský imunolog dostane posmrtně, ačkoliv by ho podle platných regulí získat neměl.

„Letošní laureáti Nobelovy ceny vnesli revoluci do našeho chápání imunitního systému objevením klíčových principů jeho aktivace,“ uvedl v oficiálním zdůvodnění svého rozhodnutí Karolinský institut, švédská akademie věd. Výzkum oceněných imunologů vedl k vývoji nových takzvaných terapeutických vakcín, které stimulují imunitní systém k útoku na nádory.

Beutler a Hoffmann ocenění získali za „objevy spojené s aktivací vrozené imunity“. Steinman popsal dendritické buňky imunitního systému a jejich unikátní schopnost aktivovat a regulovat adaptivní imunitu. Dendritické buňky tvoří malou část bílých krvinek v krvi a tkáních a aktivují imunitní systém.

Krátce po vyhlášení laureátů však Rockefellerova univerzita v USA, kde Steinman působil, oznámila, že vědec minulý pátek ve svých 68 letech zemřel.

Mluvčí švédského Nobelova výboru Annika Pontikisová připustila, že podobný případ se zřejmě ještě nikdy nestal. Po mimořádném jednání výbor došel k závěru, že Steinman bude oceněn. Web Nobelovy nadace uvedl, že jeho ocenění bylo myšleno v dobré víře za předpokladu, že imunolog žije.

Od roku 1974 může být Nobelova cena udělena zemřelé osobě v případě, že v době vyhlášení ještě žila, ale zemřela před slavnostním předáním ceny 10. prosince. Dříve mohla být cena udělena posmrtně, pokud byla žijící osoba nominována před 1. únorem stejného roku.

V minulosti bylo dvakrát vyhlášeno udělení Nobelovy ceny už zesnulé osobě. V roce 1931 takto dostal Nobelovu cenu za literaturu švédský básník Erik Axel Karlfeldt a v roce 1961 Nobelovu cenu za mír generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld. Oba zemřeli po nominaci na ocenění. Po roce 1974 zemřel po vyhlášení, ale před vlastním převzetím Nobelovy ceny za ekonomii Kanaďan William Vickrey.

Beutler a Hoffmann podle ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze Martina Bileje svými pokusy na mušce octomilce rozšířili poznání o imunitě. „Ukázalo se, že (bílkoviny) jsou důležité nejenom pro obranyschopnost u té banánové mušky neboli octomilky, ale že hrají významnou úlohu i u obratlovců, zejména v té první fázi infekce, kdy je vlastně důležitý okamžitý nástup té reakce,“ řekl ČTK Bilej.

Steinmanův objev dendritických buněk je podle Bileje o to významnější, že je zde již předpokládané jejich terapeutické využití.

Loni Nobelovu cenu za lékařství získal britský fyziolog Robert Edwards, který je průkopníkem umělého oplodňování a inovátorem v léčbě neplodnosti u lidí.

Dnes odstartoval týden vyhlašování laureátů prestižních ocenění za úspěchy ve vědě, v literatuře a v úsilí o světový mír pro tento rok. Příští pondělí bude vyhlášen letošní držitel Nobelovy ceny za ekonomii, která se uděluje od roku 1969.

Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek připadne fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.

Nobelovy ceny budou laureátům slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí. Nobelovu cenu v daném oboru mohou získat až tři lidé, v takovém případě si finanční odměnu deset milionů švédských korun (téměř 27 milionů korun) navzájem rozdělí. Součástí ocenění je také medaile a diplom.

Ohodnoťte tento článek!