O zkušenostech s projektem sledujícím zkvalitnění péče o seniory

Po dlouhé přípravě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a jeho protějšku v Holandsku se začal naplňovat holandsko-český projekt zabývající se kvalitou péče o starší občany a výcvikem personálu v zařízeních o ně pečujících… Do budoucnosti se počítá s postupným ukončováním činnosti řady klasických domovů důchodců a s oddělením sociální a zdravotní péče od otázek bytového zabezpečení…

Chlumec n. C. – Po dlouhé přípravě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a jeho protějšku v Holandsku se začal naplňovat holandsko-český projekt zabývající se kvalitou péče o starší občany a výcvikem personálu v zařízeních o ně pečujících. K účasti byla vybrána třetina domovů důchodců v ČR, z našeho okresu chlumecký a hradecký.

Výcvik personálu je rozdělen do čtyř soustředění, kterými musí projít týmy tří pracovníků z každého zařízení. Cílem studijního pobytu českých pracovníků sociální sféry v Holandsku, který se uskutečnil od 28. května do 1. června, bylo seznámit se s péčí o starší občany v domovech důchodců, ošetřovatelských domech a v zařízeních obdobných českým domům s pečovatelskou službou. Úvodní seminář byl zaměřen na kvalitu ústavní péče, i když péče o seniory se v Holandsku odehrává hlavně v jejich domácnostech. Do budoucnosti se počítá s postupným ukončováním činnosti řady klasických domovů důchodců a s oddělením sociální a zdravotní péče od otázek bytového zabezpečení.

Konkrétní rozdíly, jak jsme je viděli v partnerském domově ve městě Zaandam? Zřizovatelem českých domovů je většinou (prostřednictvím okresních nebo obecních úřadů) stát, zatímco holandské domovy spravují církve a správní rady. Holandští senioři odcházejí do důchodu v 65 letech, muži i ženy. V českých domovech pracují zaměstnanci většinou na plný úvazek, kdežto v holandských je zvykem pracovat i na zkrácené úvazky (třeba 2 hodiny denně) a jako dobrovolnící bez nároku ma mzdu. Dobrovolnictví je velmi rozšířené, mladší senioři se cítí být užiteční tím, že pomáhají, kde je třeba. V Zaandamu bydlí v domově 99 klientů, o něž pečuje 90 zaměstnanců a dobrovolníků. Ti běžně obsluhují u dopolední kávy, připravují různé aktivity. Holanďani kladou velký důraz na soukromí. Pokoje pro seniory jsou pouze jednolůžkové, před vstupem do pokoje personál zvoní. Péče je poskytována individuálně, její rozsah je sjednán do nejmenších podrobností již před nástupem a také úhrada za pobyt je stanovena podle množství a druhu obdržených služeb. Maximální důraz kladou holandské domovy na spolupráci s rodinou, která sama se snaží být co nejvíce nápomocna při péči o svého seniora. U nás v tom jsou stále velké rezervy. Čekací doby na umístění jsou v Holansku stejné jako u nás. Rovněž individuální stížnosti na stravu jsou každý den řešeny v českých i holandských domovech stejně. Drobných rozdílů je více, jsou dány mentalitou, společenskou vyspělostí i ekonomickou úrovní obou zemí. Názor kolegyň, které se celého projektu účastní, je, že všude je něco dobré a něco špatné. Z obojího bychom si měli vzít ponaučení a snažit se co nejvíce přiblížit současnému ideálu.

Závěrem si neodpustím uvést výrok pana Pennekampa, generálního ředitele odboru pro sport a kvalitu života na holandském ministerstvu zdravotnictví, který mi utkvěl v paměti:

„Zásadní rozdíl v chování Holanďanů a Čechů je ten, že Holanďané stále schůzují, diskutují a vymýšlejí komise pro řešení problémů, ale skutek utek. Češi méně mluví a více pracují.“

DANIELA LUSKOVÁ, Hradecké noviny, 14.6.2001

O zkušenostech s projektem sledujícím zkvalitnění péče o seniory
Ohodnoťte tento článek!