Pod dohledem WTO patentové bariéry postupně padají

WTO o víkendu dosáhla dohody, která se s velkými nesnázemi připravovala dva roky: pravidla patentové ochrany léků se mají výrazně uvolnit. Výrobci v zemích typu Indie a Brazílie, dodávající nejvíce generik by měly smět prodávat levné kopie účinných přípravků třetím zemím…

Drahé léky, s jejichž pomocí už moderní medicína dokáže čelit mnoha těžkým nemocem, nejsou zatím dostupné všem potřebným. Mezinárodní společenství vnímá jako jeden z nejožehavějších globálních problémů fakt, že chudé rozvojové země si nemohou volně a v potřebném množství kupovat ani levné kopie patentových léků.

Díky víkendovému kompromisu v rámci Světové obchodní organizace (WTO) by však v této věci měl brzy nastat obrat k lepšímu.

Podle dohody, která se s velkými nesnázemi připravovala dva roky, se do značné míry uvolní pravidla patentové ochrany léků. Nově by výrobci v zemích typu Indie a Brazílie, dodávající nejvíce tzv. generik, směli prodávat tyto levné kopie účinných přípravků třetím zemím.

Nejvíce jich potřebují v subsaharské Africe, na niž připadá bezmála 30 miliónů z celkového počtu 42 miliónů HIV pozitivních lidí ve světě. A nejde jen o AIDS, ale také o různé jiné nakažlivé choroby a nebezpečné epidemie, o malárii, tuberkulózu a další.

Washington letos přistoupil na kompromis

Nové, momentálně nejúčinnější léky vyvinuté předními farmaceutickými koncerny jsou vždy velmi drahé. Společnosti se tak celkem logicky snaží v jistém smyslu získat zpět náklady na výzkum a vývoj.

Teprve po vypršení většinou patnáctiaž dvacetileté patentové ochrany se tyto značkové výrobky mohou začít kopírovat a právo na jejich výrobu získá každá firma, která nelení si je opatřit. Pak cena léku klesá na pouhý zlomek ceny původní.

„Jaké to ale je vědět, že nemocné by již bylo možno s pomocí nových prostředků zachránit, jenže na to nejsou peníze? I proto bylo jednání ve WTO velmi bouřlivé,“ napsal eurasia. Rozhovory se vyhrotily koncem loňského roku, kdy už připravený návrh dohody, vstřícné vůči rozvojovým zemím, zablokovaly Spojené státy.

Požadovaly, aby se okruh „liberalizovaných“ léčiv zúžil a nezahrnoval například léky pomáhající při diabetu nebo astmatických nemocech. Americký farmaceutický průmysl je mimořádně inovativní, bohatý a dovede lobbovat.

Nyní Washington přistoupil na kompromis s tím, že členové WTO nesmějí mimopatentový mechanismus zneužívat a mají se k němu uchylovat „jen z pohnutek vyššího řádu“, tedy nikoli komerčních.

Od vlád rozvojových zemí USA také očekávají, že zabrání průniku levné produkce tamních farmaceutických firem na trhy bohatých vyspělých států. Lze přitom očekávat, že s uvolněním patentových „pout“ se světový trh léků, odhadovaný nyní na 400 miliard dolarů ročně, dál pozvedne.

Chudé země mohly sice i dříve patentovou ochranu léků tu a tam ignorovat, což se dělo ve vypjatých situacích – při epidemiích a pohromách. Ale vyrábět generika směly firmy v rozvojových státech jen v domácích podnicích a pro tuzemskou potřebu. V situaci, kdy absolutní většina především afrických zemí žádný farmaceutický průmysl nemá, byla taková možnost pouhá fikce.

Povolení prodávat výrobky na třetích trzích povede podle velkých známých firem k tomu, že rozvojová produkce zaplaví světové trhy a celý obor ztratí svůj „civilizovaný“ ráz.

Obavy Indie

Jejich obavy z konkurence jsou pochopitelné. Jedním z vůbec největších světových producentů léčiv je už dnes Indie, kde se každoročně vyrobí nejrůznější prostředky za 24 miliard dolarů. Je to více než 20 000 léků a na 400 dalších různých substancí a přípravků.

Také tamní výrobci mají z nových pravidel určité obavy. „Nová politika zdaleka není bezbariérová, kopie léků budou dražší, než bude pro rozvojový svět únosné,“ míní D. D. Šáh, generální tajemník Indické farmaceutické aliance, kterého citovala BBC.

Marta Stolařová, Hospodářské noviny, 1.9.2003

Ohodnoťte tento článek!