Před 40 lety vznikla humanitární organizace Lékaři bez hranic

S mottem „léčit a svědčit“ založilo před 40 lety, 20. prosince 1971, několik francouzských doktorů organizaci Lékaři bez hranic (MSF), která dnes působí ve více než 60 zemích. Jejím cílem je zejména poskytovat zdravotnickou pomoc, ale také informovat o utrpení lidí i v nejzazších koutech světa.

Pomáhají totiž i v místech, která nejsou objektem zájmu médií. Pro tyto zdravotníky neexistují hranice geografické, rasové, náboženské, sociální či politické.

Lékaři bez hranic, jimž byla v roce 1999 udělena Nobelova cena za mír, vyrážejí do oblastí, kde nefungují nebo chybí zdravotnické struktury. Tam léčí, operují, provozují kliniky, bojují s epidemiemi či provádějí očkovací kampaně. Pomáhají mimo jiné při přírodních katastrofách, v uprchlických táborech a v oblastech postižených ozbrojenými konflikty, hladem či epidemiemi.

Jejich krédem je poskytovat lékařskou péči všem, kdo ji potřebují. Politickou situaci v místě konfliktu otevřeně nekomentují. Toto pravidlo ale porušili v roce 1994, když vyzvali k mezinárodní vojenské intervenci do Rwandy, kde hutuští extremisté z kmene Hutuů zmasakrovali za 100 dní na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Stanovisko v místě působení MSF zaujali i v roce 1985, kdy kritizovali zneužívání humanitární pomoci v Etiopii a násilné vysídlování obyvatelstva vedoucí k hladomoru, za což byli ze země vypovězeni.

U zrodu MSF stál francouzský lékař a pozdější ministr Bernard Kouchner (72), který pomáhal v Nigeru v době tamní občanské války (1967-1970) a nelíbila se mu pravidla mezinárodního červeného kříže, podle nichž se nesmělo zasahovat do průběhu konfliktu ani poskytovat informace médiím. Zděšen hrůzami války pak s několika lékaři a novináři v roce 1971 založil MSF.

Již rok po založení pomáhali „francouzští lékaři“ po zemětřesení v Nikaragui, v roce 1975 poskytovali pomoc uprchlíkům před Rudými Khmery v Kambodži a následující rok uskutečnili svou první větší akci ve válečné zóně – v Libanonu. Už od počátku se MSF vydávali i tam, kam se jiní z politických důvodů neodvážili. Například v roce 1979 s plovoucí nemocnicí Ostrov světla lovili v Siamském zálivu vyčerpané uprchlíky z komunistického Vietnamu.

Po sovětském vpádu do Afghánistánu v roce 1979 MSF tajně pomáhali civilistům, posléze poskytovali pomoc při hladomorech mimo jiné v roce 1984 v Etiopii a o čtyři roky později v Súdánu, v 90. letech působili například v uprchlických táborech v Bangladéši, Somálsku, Kurdistánu, bývalé Jugoslávii nebo Čečensku. Jedním z největších projektů v historii organizace zůstává pomoc v Súdánu.

V poslední dekádě provedli MSF několik kampaní za dovoz cenově dostupných léčiv do rozvojového světa. Například v roce 2001 dosáhli toho, že farmaceutické firmy stáhly žaloby proti jihoafrickému státu a umožnily tak dovoz levných léků na AIDS. Podobnou akci uskutečnili MSF v roce 2007 v Indii, kde se vyrábí přes polovinu generik (kopií patentovaných léků) proti retrovirům používaných v rozvojových zemích. V poslední době vedou též intenzivní kampaň proti podvýživě, jíž navzdory pokroku v lékařství trpí stále miliony dětí.

V roce 2003 MSF spoluzaložili (mj. s Pasteurovým institutem) Iniciativu pro léky na opomíjené nemoci (DNDi), neziskovou organizaci, které pomáhá hledat medikamenty na nemoci, jako je například černá horečka, spavá nemoc či Chagasova choroba. V roce 2007 tato organizace s farmaceutickou firmou Sanofi-Aventis dala k dispozici lék na malárii ASAQ, který nepodléhá patentové ochraně a je tak levný a snadno dostupný.

MSF je dobrovolnická organizace se sídlem v Ženevě. Pobočky má v řadě zemí světa, včetně ČR. Loni pro ni pracovalo v 60 státech na 27.000 doktorů, sester a lidí dalších profesí. Devadesát procent celkových příjmů organizace, jež byly loni 943 milionů eur, pochází od soukromých dárců. Loňské výdaje MSF činily 813 milionů eur, z toho 58 procent šlo na pomoc Africe.

Ohodnoťte tento článek!