Případ Terri Schiavové upozornil na otázky kolem eutanazie

Diskutované téma eutanazie představoval veřejností mimořádně sledovaný osud Američanky Terri Schiavové, jež žila patnáct let v kómatu na umělé výživě. Její případ vyvolával otázky, za jakých okolností lze ukončit uměle udržovaný život a kdo má mít při takovém rozhodování poslední slovo. Schiavová se narodila 3. prosince 1963.

V únoru 1990 ji ve věku 26 let postihl infarkt a její mozek na základě nedostatku kyslíku přestal samostatně fungovat. Podle lékařů byla Terri ve vegetativním stádiu, bez pomoci přístrojů nemohla žít.

Zákonným zástupcem postižené byl její manžel Michael Schiavo, který tvrdil, že jeho žena si nepřála, aby byla při životě udržovaná uměle. Rodiče Schiavové s ním ale vedli sedm let právní bitvu o opatrovnictví, jejímž cílem bylo zachování Terriina života. Otec s matkou věřili, že zdravotní stav jejich dcery by se mohl v budoucnu zlepšit. Lékaři ale byli velmi rezervovaní.

Nakonec soudy rozhodly, že je Schiavovou možno odpojit. Zemřela 31. března 2005, třináct dní po odpojení od přístrojů.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!