Řecká krize se podepisuje na zdraví obyvatel

Podle nejnovější studie, jejíž závěry uveřejnil časopis Lancet, platí Řekové za ekonomickou krizi vlastním zdravím. Její autoři poukazují především na skutečnost, že zdravotní stav populace se společně s úrovní zdravotní péče dramaticky zhoršuje.

Dr. Alexander Kentikelenis a dr. David Stuckler z Cambridgeské univerzity společně s prof. Martinem McKeem z London School of Hygiene and Tropical Medicine ve svém článku varují před potenciální „řeckou tragédií“.

Strmý nárůst sebevražd

Mezi lety 2007 a 2009 klesl rozpočet veřejných zdravotnických zařízení o 40 %, nemocnice se navíc potýkají s nedostatkem zdravotníků a mnoha životně důležitých léčiv. Do systému opět začíná pronikat korupce. Počet hospitalizací ve veřejných zdravotnických zařízeních nicméně stoupl o 24 %, což je podle vědců důkazem, že řada obyvatel, kteří by se dříve obrátili na soukromý sektor, volí kvůli finanční situaci státní zdravotnictví.

„Máme signály, že především u nejzranitelnějších skupin obyvatel dochází k významnému zhoršení zdravotního stavu,“ píše se ve zprávě. Počet lidí, kteří svůj stav označili jako „špatný“ nebo „velmi špatný“, vzrostl mezi lety 2007 a 2009 o 14 %.

Za stejné období také stoupl počet sebevražd, a to o 17 %. Neoficiální údaje, které pocházejí z roku 2010, dokonce mluví o 25% nárůstu sebevražd v porovnání s rokem 2009. Ze zprávy řeckého ministerstva zdravotnictví pak vyplývá, že za prvních šest měsíců letošního roku spáchalo sebevraždu o 40 % Řeků více než za stejné období loňského roku.

„Statistiky národní linky pomoci uvádějí, že za 25 procenty telefonátů týkajících se myšlenek na sebevraždu stály v roce 2010 finanční problémy volajících. Právě neschopnost splatit vysoké osobní dluhy mohou být klíčovým faktorem v nárůstu počtu sebevražd,“ uvádějí autoři článku v Lancetu.

Stop preventivním programům

Zdravotní péče je v Řecku poskytována zdarma, pacienti však za návštěvu lékaře platí poplatek ve výši 5 eur. Stále více zdravotníků se nicméně setkává s lidmi, kteří si zmíněný poplatek nemohou dovolit. Výrazně se ekonomická krize projevila rovněž přírůstkem počtu uživatelů tvrdých drog (například počet závislých na heroinu stoupl v roce 2009 o 20 %) a nově nakažených virem HIV, u nichž se letos očekává v porovnání s předchozími lety až 52% nárůst.

Více se dočtete v dnešním vydání Zdravotnictví a medicína č. 21/2011

Ohodnoťte tento článek!