Rumunsko politicky dospívá

Rumunsko protestuje proti privatizaci zdravotnictví

Už čtrnáct dní se rumunskými městy valí masové demonstrace, jejichž účastníci původně protestovali proti privatizaci zdravotnictví. Požadavků ale přibývá a mnohé komentáře konstatují, že Rumuni našli v pouličních protestech zalíbení.

Pravicová vláda prezidenta Traiana Baseska v roce 2009 získala od Mezinárodního měnového fondu půjčku 20 miliard eur, načež přistoupila k drastickým rozpočtovým škrtům, včetně čtvrtinového snížení mezd ve státní správě a sociálních výdajů.

Trpělivost Rumunů ale povolila až letos na počátku ledna, kdy byl do parlamentu bez jakékoli veřejné debaty předložen návrh zákona na plnou privatizaci zdravotnictví. Náměstek ministra zdravotnictví a zakladatel systému záchranné služby, palestinský přistěhovalec Raed Arafat, podal okamžitě demisi s tím, že zákon v Rumunsku de facto zruší lékařskou pohotovost.

Pro občany to byla poslední kapka a stovky tisíc jich vyšly do ulic. „Rodinní lékaři nechtějí reformu zdravotnictví, záchranáři nechtějí reformu a většina obyvatel reformu taky nechce,“ konstatoval 13. ledna prezident Basescu, aniž by podle všeho „chápal rozdíl mezi reformou a privatizací,“ podotýká agentura IPS. „A právě tím, na pozadí sociálních škrtů, jen dále prohloubil svou neoblíbenost.“

Vláda loni, ve snaze ukončit dlouhou bitvu s občany protestujícími proti kyanidové těžbě zlata kanadské společnosti Gold Corporation v Rosia Montana, zákonem zakázala shromáždění u veřejných institucí, přičemž za takové označila i některé soukromé firmy. Koncem roku ale převážně studenti pod vlivem španělských Indignados začali vycházet do ulic a na transparentech přirovnávali Baseska k někdejšímu diktátorovi Ceaušeskovi, následný pokus privatizovat lékařskou péči k nim připojil důchodce, dělníky a dokonce i bezdomovce.

Oblíbeným sloganem demonstrantů se stalo „Omlouváme se, že nedokážeme vyprodukovat tolik, kolik vy stihnete ukrást!“ Protesty čas od času přerůstají v násilnosti, přičemž zatím největší konflikt se odehrál v Bukurešti o víkendu 14. ledna – demonstranti rozbíjeli bankomaty, výlohy, zapalovali popelnice a několik lidí bylo zraněno létajícími kameny. Podle některých zdrojů násilnosti vyprovokovali fotbaloví hooligans, další viní vládní provokatéry, státní média za vším vidí nenávist mladých vůči neoliberalismu a veškerou pozornost soustřeďují jen na akty násilí.

„Mluvit o násilnících jako o společném nepříteli policie i demonstrantů je snahou zastřít původní poselství protestů,“ říká pro IPS sociolog Mircea Kivu. „Lidi totiž do ulic vyhnalo naprosté vyčerpání.“ Politoložka Oana Popescuová nicméně vidí v demonstracích pozitivum: „Je dobré, že se konají. Mohou se stát příležitostí naučit se, jak protestovat, jak se vyjádřit. Doufám, že tím politicky dospějeme a že vše neskončí tím, že se prostě lidé jen rozejdou domů a budou si pochvalovat, jak pěkně si zademonstrovali.“

Ohodnoťte tento článek!