Rusko dosud nemá vlastní registr dárců kostní dřeně

Každoročně potřebuje až 1500 ruských dětí transplantaci kostní dřeně. Ruské zdravotnictví ale dovede zabezpečit maximálně 60 až 80 operací. Rusko totiž dosud nemá celonárodní registr dárců kostní dřeně, v němž by mohli lékaři hledat vhodné adepty na odběr životně důležité látky…

MOSKVA –

Transplantace kostní dřeně je někdy jediným způsobem, jak léčit poruchy krvetvorby. Podle lékařských statistik je velmi obtížné objevit vhodnou nepříbuzenskou dárcovskou dřeň pro nemocného; v průměru se najde jeden vhodný případ z 10 tisíc vzorků.

V Rusku se odběru kostní dřeně věnuje jen několik lékařských center a mezinárodních fondů. Hledat dárce v mezinárodním registru je nejen obtížné, ale i nákladné.

„My navíc potřebujeme náš genetický materiál, u nás (v Rusku) je smíšeno několik národností, asijské, kavkazské. Takovou krev nikde jinde nenajdete,“ uvedla Galina Novičkovová z Ruského vědeckého centra hematologie, onkologie a imunity. Vyhledání dárce v mezinárodním seznamu stojí kolem 15 tisíc eur.

Ruské ministerstvo zdravotnictví už několik let slibuje, že postaví hematologické centrum, v němž by se soustředili ruští dárci krve a kostní dřeně. Zatím ale zůstává jen u slibů.

V ruské společnosti je přitom povědomí o dárcovství poměrně velké. Dokázala to alespoň nedávná akce několika nadací a lékařských fondů, které zorganizovaly dobrovolné odběry kostní dřeně.

Akce, kterou financoval německý Fond Stefana Morsche, byla propagována v médiích a zúčastnily se jí známé osobnosti.

Lékaři počítali, že se dostaví nanejvýš 200 zájemců. Nakonec přišlo během jednoho dne na 700 lidí, dalších 1000 potenciálních dárců bylo odmítnuto, protože na ně lékařům nezbývala kapacita.

Všechny odebrané vzorky krve ruských dárců byly převezeny do Německa a po prověření zaneseny do mezinárodního registru donorů. Šlo o vůbec první akci, povolilo vývoz krve za hranice. Pokud by se ruskému ministerstvu podařilo zorganizovat 30 podobných akcí, mělo by Rusko základ vlastního registru, míní odborníci.

Ve světě je asi deset milionů dobrovolných dárců kostní dřeně. Lidé, kteří jsou ochotni dát krvetvorné buňky pro záchranu života, eviduje 56 registrů ve 41 zemích světa; v ČR jsou nyní dva registry, první z nich vznikl v roce 1992. Lékaři ve světě tak mohli za posledních 30 let provést na 50 tisíc nepříbuzenských transplantací dřeně.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!